Útulný. Barevný. Plný kultury a života. Romantický a poutavý. To vše a ještě mnohem víc je Vilnius. Pokud člověk hledá odpočinek od rutiny nebo čerstvý závan inspirace, Vilnius je pravé místo, kam zavítat.

Vilnius, bohatý na ducha a plný skrytých pokladů a zajímavostí, je městem, které láká a zve k prozkoumání po celý den i noc.

Od tajemných nádvoří starého města a soch, které je obývají, přes kotel architektonických stylů až po množství zelených ploch, které jsou hojně rozesety po celém městě, nabízí Vilnius mnoho možností k prozkoumání během dne.

V noci město ožívá ruchem mnoha barů v centru. A právě tady se v pozdních hodinách z cizích lidí stávají přátelé. Vilnius není jen hlavní město Litvy, které se dá naplánovat. Je to město, které je třeba zažít a které je třeba si zamilovat.

Vilnius – vznik hlavního města Litvy

Slovo Vilnius je mužský tvar jména řeky Vilnia a označuje říční příval. Oblast byla osídlena již v mezolitu, avšak hlavním městem se stala až v roce 1323, kdy velkokníže Gediminas přenesl sídlo z Trakai do Vilniusu.

Gediminasův pomník stojí na Katedrálním náměstí poblíž místa bývalého pohanského chrámu. Velkokníže je u pomníku vyobrazen ve chvíli, kdy učinil konečné rozhodnutí. Sesedl z koně a požehnal zemi, která se v podstatě stala hlavním městem. Vyjící Železný vlk z velkovévodova prorockého snu je vyobrazen níže.

Tyto dvě klíčové postavy založení města – kníže Gediminas a Železný vlk, lze najít poměrně často všude ve Vilniusu. Jsou zobrazeny ve formě každodenního života, takže je člověk často přehlédne, pokud je záměrně nehledá.

Historie a lidé Litvy a Vilniusu

Vilnius byl od nepaměti mnohonárodnostním městem osídleným Litevci, Poláky, Němci a Slovany, později i Židy. Ačkoli původní poloha města zanikla v důsledku eroze, dnešní staré město se znovu zformovalo ve středověku.

Tito obyvatelé byli nuceni se zde usadit, protože výšina vilenského břehu znemožňovala bydlení jinde. Předtím zde existovaly kolonie německých a rusínských obchodníků a misionářů, z nichž se vyvinulo Německé město a Rusínské město.

Poté se městečka změnila v předměstí a nakonec se plně začlenila do města. Nyní je lze identifikovat podle roztomilého luteránského kostela Kirche ukrytého v četných dvorech starého města nebo komplexu pravoslavného kláštera a kostela Svatého Ducha.

Židé ve Vilniusu

Židy lze ve Vilniusu vysledovat již v roce 1568, komunita tvořila v polovině 17. století 20 % obyvatel města. V 18. století prošla pod vlivem rabína Elijaha ben Salomona rozhodujícím náboženským a duchovním rozvojem a proslula rabínskými studii, která v letech 1799-1938 přinesla texty Mišny, Jeruzalémského talmudu a dalších děl, jež jsou dodnes židovským standardem.

V 19. století se komunita stala centrem chaskaly (osvícenství) a byla také domovem prvních židovských socialistů v Rusku. Na počátku 20. století se stala také ohniskem sionistického hnutí v Rusku.

Židovská komunita ve Vilniusu byla zdrojem kvetoucí hebrejské a jidiš literatury, vydávalo se zde mnoho novin a literárních, vědeckých a kulturních časopisů a vznikl zde Institut pro výzkum židovství YIVO (založen 1924). Židovská komunita byla téměř 150 let centrem východoevropského židovského kulturního života.

Podle údajů Litevské židovské obce tvořili 70 000 ze 100 000 obětí zavražděných nacisty a jejich litevskými kolaboranty v lese Paneriai Židé z Vilniusu (většinou polští Židé) a okolních regionů.

Vilnius po 2. světové válce

Po rozhodnutích přijatých na Jaltské konferenci po 2. světové válce Sověti vyhnali většinu městského polského obyvatelstva do Polska a nově příchozí (většinou dělníci a vojáci) přišli ze SSSR.

Během rozsáhlé urbanizace v letech 1950-1970 přicházeli další lidé z jiných částí Litvy, sousedních částí Běloruska, ale i Ruska, Ukrajiny a dalších sovětských republik a stali se nedílnou součástí městského obyvatelstva.

V roce 1970 bylo ve Vilniusu 43 % etnických Litevců (oproti 34 % v roce 1959) a 18 % Poláků. V roce 1991 se Vilnius opět stal hlavním městem nezávislé Litvy.

Dnešní Vilnius je významným průmyslovým centrem, kde se vyrábějí obráběcí a zemědělské stroje, elektronické kalkulačky a další elektrické a elektronické přístroje, textil, oděvy a potraviny.

Město je kulturním centrem Litvy. Státní univerzita V. Kapsukase je pokračovatelkou jezuitské akademie z roku 1579 a v roce 1969 byl založen Vilniuský stavební institut.

Jsou zde instituty výtvarného umění a školy pro přípravu učitelů a několik divadel a muzeí. Galerie umění sídlí v budově bývalé radnice postavené v 18. století.

Vilnius památky

Ve vilniusu je řada památek Litvy, které rozhodně stojí za vidění. Krásné a vzácné jsou historické památky Vilniusu. Památky patří k nejhodnotnějšímu kulturnímu dědictví celé Litvy.

TIP: Za návštěvu stojí i hlavní město Lotyšska, krásná secesní Riga.

Vilnius Senamiestis neboli vilniuské staré město pulzuje životem v kteroukoli denní dobu. Prohlédnout si všechna nejvýznamnější místa a vychutnat si krásný výhled během ochutnávání místních pochoutek v některém z atmosférických barů Vilniusu rozhodně musí každý turista. Právě hlavní město hostí ty největší zajímavosti Litvy.

Brána úsvitu – hlavní duchovní centrum

Procházku po městě je nejlepší začít od Brány úsvitu, městské brány postavené v 16. století. Je proslulá kaplí, jejíž výzdobou a zároveň jednou z největších atrakcí Vilniusu je obraz Matky Boží Ostra Brama, Královny polské koruny. Je to místo náboženského kultu, a také významný literární symboldíky Adamu Mickiewiczi.

Baziliánský klášter

Staré město ve Vilniusu ohromuje návštěvníky svými církevními památkami. Další je hned za rohem! Stačí projít nesmírně krásnou barokní branou a člověk je na dalším místě, které je důležité pro polskou romantickou literaturu.

Jedná se o komplex budov sestávající z pravoslavného kostela Nejsvětější Trojice a kdysi pravoslavného baziliánského kláštera, v němž carské úřady po třetím dělení Polska zřídily vězení pro vzpurné Poláky.

Vilniuská tržnice – odpočinek uprostřed barokní architektury

Rozlehlá a prostorná vilniuská tržnice je ideální místo k odpočinku. Nedaleko stojí působivá klasicistní radnice a kostel svatého Kazimíra, jedna z nejkrásnějších sakrálních památek ve Vilniusu i celé Litvě! Jeho elegantní a propracovaná barokní fasáda nenechá návštěvníky lhostejnými.

Zvláštní místo v každém srdci zaujmou úchvatné paláce Pac a Sapiehas se svými složitými interiéry. Takové kouzlo, takový půvab a takový pohled se naskytne pouze ve Vilniusu.

Vilniuská univerzita – chlouba litevského národa

Celodenní výlet do Vilniusu se neobejde bez návštěvy univerzity. Vilniuská univerzita byla založena v roce 1579, což z ní činí nejstarší školu v Litvě a jednu z nejstarších ve východní Evropě. Je to jedinečná památky Litvy a krásné místo, které obsahuje mnoho architektonických vjemů.

Díky tomu, že se komplex rozšiřoval po několik století, má dnes více než tucet nádvoří. Nejkrásnější jenádvoří s kostelem svatého Jana, úžasným barokním chrámem pocházejícím ze středověku.

Nedaleko je nejelegantnější budova starého města – bývalý biskupský paláce, který je dnes oficiálním sídlem hlavy litevského státu. Krásné historické památky Vilniusu jsou na dosah ruky.

Katedrální náměstí – sacrum a profanum

Nejvýznamnější chrám města se nachází také v blízkosti hlavní turistické trasy. Katedrální bazilika svatého Stanislava biskupa a svatého Ladislava je impozantní klasicistní stavba se dvěma kopulovitými kaplemi. Jedna z nich je zasvěcena svatému Kazimírovi.

Zvenčí vypadá obzvlášť krásně. Tím spíš, že její bohatá výzdoba vyniká nad světlým a prostým interiérem kostela. Před budovou stojí samostatně stojící zvonice, která vychází z obranné věže bývalého hradu.

Za kostelem se nachází jedna z nejoriginálnějších vilniuských atrakcí – Dolní hrad, rekonstruovaný na počátku 21. století. Někdy bývá kritizován za styl a kvalitu provedení.

Za další památkou Vilniusu je třeba vystoupat na nedaleký strmý kopec, kde stojí Horní hrad s cihlovou Gediminasovou věží. Nádherný výhled na celé město, který je z vrcholu věže vidět, stojí za tu námahu.

Gotický koutek – krása starých polských kostelů

Skvělé zakončení prohlídky památek Vilniusu nabízí Gotický koutek, který tvoří dvě středověké stavby – kostel svaté Anny a nedaleký kostel svatého Františka.

První z nich vypadá obzvlášť působivě – složitá ažurová výzdoba ze speciálně uspořádaných cihel připomíná ornamenty známé ze staveb v nizozemských městech (například centrum Amsterdamu či Rotterdam). Za povšimnutí stojí také náměstíčko u kostela, kde stojí pomník národního barda Adama Mickiewicze.

Litva – zajímavosti

Litvu je snadné si zamilovat. Má za sebou úžasnou historii a do dnešních dnů se v ní zachovalo mnoho zajímavostí a zajímavých míst a tradic.

Tyto zajímavosti o Livě jen málokdo zná:

• Litevština je dnes jedním z nejstarších jazyků na světě. Tento jazyk je jedním z nejstarších živých indoevropských jazyků Evropy.
• Basketbal je v této zemi nejoblíbenějším sportem. Několik Litevců se proslavilo v NBA, největší hvězdou je Arvydas Sabonis.
• Jedním z nejznámějších litevských jídel je Cepelinai. Název dostalo kvůli svému oválnému tvaru, který připomíná vzducholoď Zeppelin.
• Velikonoční vajíčka nenosí roztomilá a nadýchaná zvířátka, dělá to babička Velyků Bobute. Zajíčci jí jen pomáhají zdobit vajíčka a nakládat vozík. Má bičík se slunečním paprskem, kterým popohání svého malého koníka vpřed.
• Každý rok se řeka Vilnia na Den svatého Patrika barví jasně smaragdově zeleně. Nápad vznikl v Chicagu v šedesátých letech, kdy irští instalatéři objevili zcela neškodný způsob barvení vody.
• V Litvě roste dub, který přežil křížové výpravy. Stelmužský dub je nejstarším stromem v Evropě.
• Miesto Sienos gatvе – ulice Městské hradby, malá ulička uvnitř obytného domu, ukrývá odkrytý fragment středověké hradby. I když je budova zavřená, lze se skrz bránu tajně podívat.
• Země má dokonce svou vlastní vůni, nazývanou „vůně Litvy“, s tóny divokých květin, zázvoru, malin, santalového dřeva a pižma.
• Zajímavost Vilniusu je, že má anonymní houpací skupinu. Je to skupina lidí, kteří instalují houpačky po celém městě a často mění jejich umístění.
• Litevci slaví dva dny nezávislosti: jeden je 16. února a druhý, Den obnovení nezávislosti, 11. března.

Mnoho dalších zajímavostí nabízí samotná prohlídka hlavního města Vilnius a druhé největší litevské město Kaunas.

Vilnius – počasí

Kdy nejlépe vyrazit do Litvy a Vilniusu? Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu Vilniusu i celé Litvy je léto, od června do srpna. Teploty jsou příjemné a někdy i teplé. Je zde sice mírné množství srážek, často v podobě bouřek v odpoledních hodinách, avšak jsou zde i pěkné dny.

Jak už to v severských zemích bývá, v polovině srpna už začíná léto končit, deště jsou častější a dny se každopádně zkracují. V případě navštěvy Litvy a Vilniusu v zimním období, je únor vhodnější než prosinec, protože dny jsou delší.

Publikováno: 21. 10. 2021