Je běžné, že člověk vyráží do míst, kde se mu líbí a kde je mu hezky. Příjemný rodinný hotel, prosluněná pláž, dechberoucí panoramata… jsou ale i lidé, kteří vyhledávají místa, ze kterých běhá mráz po zádech. A pláž klidně vymění za les sebevrahů, příjemný hotel za ruiny sanatoria a návštěvu zámku za exkurzi v děsivém domě.

Pokud patříte mezi ně, pak se vám následující výčet bude líbit. Mimochodem, věděli jste, že každý druhý dospělý člověk věří v existenci duchů a nadpřirozených bytostí?

Prokletý dům Winchesterů

Čtyři patra, zhruba 160 místností a pověst extravagantního místa, kde se člověk sám bez průvodce ztratí klidně i na celé hodiny. Dům Winchesterů nechala v průběhu 38 let stavět Sarah Winchesterová, žena, jež přišla o dceru i manžela a tvrdila, že celý rod Winchesterů je prokletý. Na ochranu proti duchům tedy nechala stavět dům, bludiště, které mělo temné síly mást a ji chránit před jejich útoky.

Proto jsou tu dveře, které nikam nevedou, tajné chodby, schodiště vedoucí odnikud ze stropu, propadliště, okna v podlaze, tajné místnosti. Pokud sem vyrazíte na prohlídku, pak vás průvodce bude několikrát upozorňovat, že se máte držet skupiny, protože ztratit se tady znamená vymotat se po několika hodinách.

Srdcem domu, který byl původně dokonce sedmipatrový (část se ho zřítila během zemětřesení v roce 1906) a který najdete v San José, je takzvaný Modrý pokoj, kde prý probíhaly duchařské seance. A turisté dodnes tvrdí, že během prohlídky zažívali ne právě příjemné stavy. Nu, ozkoušet si to můžete sami, stačí si rezervovat termín prohlídky.

Viktoriánský hřbitov Highgate

Za dalším děsivým místem ani nemusíte nikam daleko. Tento děsivě krásný hřbitov totiž leží na severu Londýna. Hřbitov, jehož nejstarší část pochází z viktoriánské éry, vznikl v roce 1839 a v okamžiku, kdy na něj padne pověstná londýnská mlha, je jako vystřižený z hororu. Břečťanem obrostlé sochy, bizarní náhrobky, hustá zeleň, která toho dokáže spoustu ukrýt…

Jen škoda, že prohlídky nejstarší části tohoto děsivého, ale zároveň fascinujícího místa probíhají pouze s průvodcem. Prý proto, aby turisté nepoškozovali náhrobky. Ostatně, ten nejslavnější, hrob Karla Marxe, byl poškozený několikrát.

Mimochodem, v době svého vzniku byl hřbitov Highgate nejmodernějším místem pro pohřbívání v Londýně. A do popředí se znovu dostal v 70. letech 20. století. To se totiž objevilo několik svědectví, která hovořila o zvláštních lidech, kteří vystupují z hrobek, o mrtvých zvířatech, o vysokých postavách, o krocích, které nikomu nepatří. V pátek 13. března 1970 tu dokonce probíhal hon na takzvaného upíra z Highgate.

Do lesa sebevrahů na houby raději nechoďte

Pokud se rozhodnete vyrazit na procházku do lesa Aokigahara na severozápadním úpatí hory Fudži, máte ohromnou pravděpodobnost toho, že najdete sebevraha. Tento les s rozlohou zhruba 35 kilometrů čtverečních je totiž od šedesátých let 20. století poutním místem sebevrahů.

Vše prý odstartovala kniha Nami no To, na jejímž konci dva hlavní hrdinové ukončí své životy právě v tomto lese. Od té doby sem vyráží zemřít zhruba stovka lidí ročně. Odradit se je od jejich činu snaží velké množství cedulek, které tu všude jsou, nicméně velkou část z nich marně. Od roku 1970 tak dokonce funguje dobrovolnická organizace, která jednou do roka vyráží do lesa, sbírá ostatky nebožáků a stará se o jejich řádné pohřbení. V roce 2010 jich našla 54, spoustu dalších les ale nevydal.

Les Aokigahara je paradoxně díky své temné pověsti velkým tahákem pro turisty. Cynici dokonce říkají, že jich je tady víc než samotných sebevrahů. A do lesa vyráží i další skupina lidí – ti, kteří mrtvé okrádají o jejich cennosti.

Sanatorium s pověstí nejděsivějšího domu hrůzy světa

Nespleťte si Beverly Hills a Waverly Hills! Zatímco první název odkazuje na luxusní čtvrť v LA, druhý je připomínkou nejděsivějšího domu hrůzy světa. Plicní sanatorium v Kentucky na vrcholu Waverly vzniklo v roce 1910, původně jako dvoupodlažní dřevěná budova, později přestavěná v pětipodlažní objekt v neogotickém stylu. Ruiny sanatoria Waverly Hills jsou prý tím vůbec nejděsivějším místem světa.

Plicní sanatorium bylo uzavřené v 60. letech, do osmdesátých let pak ale v ohromné budově sídlil pečovatelský dům pro staré osoby. Od té doby je dům opuštěný, chátrá… a stal se symbolem hrůzy a děsu, které vyhledávají turisté z celého světa.

Legendy hovoří o tajemných postavách, o děsivém pokoji 502, kde prý kdysi spáchala sebevraždu jedna z ošetřovatelek (což je lež), o krocích, které tady turisté slýchají, o chladu, který se náhle objevuje a hned zase mizí… Atmosféře přidávají i dlouhé chodby, neutěšený stav celého objektu a fakt, že minimálně částečně pravdivý je příběh o tunelu smrti, chodbě, skrze kterou se dolů pod kopec spouštěla mrtvá těla pacientů.

Děsuchtiví turisté to tady milují. A dost možná i proto je v plánu vystavět tady na základech bývalého sanatoria luxusní čtyřhvězdičkový hotel, který bude těžit právě z duchařské pověsti místa.

Trosky budoucnosti v Sanzhi

Futuristicky pojaté budovy měly být moderním turistickým resortem, který bude lákat na luxus. Středisko Sanzhi na Tchaj-wanu se ale nikdy nedostavělo. Stavba začala v roce 1978, pozastavena a nakonec ukončena byla o dva roky později. Prý po sérii zvláštních nehod, při kterých zemřelo několik dělníků. Celý areál pak byl ponechaný napospas přírodě.

A místní měli jasno – všechno je důsledkem toho, že areál vznikal na bývalém vojenském pohřebišti. Jiné teorie pak hovořily o ničivém vlivu sochy draka, která stála u brány. Buď jak buď, ze Sanzhi se v krátkém čase stalo město duchů, trosky budoucnosti a později i trochu bizarní cíl turistů. V roce 2008 se nicméně i přes protesty začalo s demolicí a od roku 2010 se hovoří o tom, že na místě vznikne nový luxusní turistický resort. Doufejme, že s mnohem světlejší historií než ten první.

Publikováno: 24. 11. 2020