Litva – památky a zajímavosti + tipy na cestu autem

Evropa
litva-pamatky-zajimavosti

Mezi TOP 10 nejoblíbenějších míst pro letní dovolenou Litvu rozhodně zařadit nelze. Důvod je nasnadě – teplota moře zde v létě dosahuje pouhých 18 °C, což příznivce odpočinku na pláži naláká jen stěží, a milovníci přírodních zajímavostí a horské turistiky se zase vydávají dále na sever do Skandinávie. Byl by však omyl se domnívat, že Litva nemá co nabídnout. Jaké litevské památky a zajímavosti rozhodně stojí za návštěvu a kam se vydat v samotném hlavním městě Vilniusu?

Litva je ideální destinací pro kulturní nadšence. Skýtá velké množství hradů, muzeí, katedrál, kostelů a dalších kulturních památek. Výlet do Litvy lze doporučit také každému vášnivému cyklistovi, jelikož v rovinaté litevské krajině plné lesů a krásných jezer se nachází velké množství cyklostezek.

Díky malé rozloze Litvy je doprava levný a i v dobře navštěvovaných destinacích je návštěvnost relativně nízká, takže turisté získají pocit, že je zde stále co objevovat.

  • Hlavní město Vilnius se svým barokním starým městem je architektonicky nejkrásnější z pobaltských metropolí a může se pochlubit bujarým nočním životem.
  • Druhé město Kaunas má rovněž atraktivní centrum a několik zajímavých muzeí a několik vynikajících restaurací a barů.
  • Přístavní město Klaipéda je vhodným místem pro přenocování na cestě do letovisek Neringa (Kurská kosa), jedinečného výběžku písečných dun a lesů, který chrání Litvu před Baltským mořem, nebo do Palangy, litevského města zábavy, kam se v létě všichni sjíždějí za zábavou.

Ti, kteří dávají přednost horské turistice a dechberoucím výhledům na přírodní zajímavosti, si mohou vyzkoušet například dovolenou v Norsku, na níž se lze vydat i v rámci organizovaného zájezdu.

Památky a zajímavosti v Litvě, které rozhodně vidět

Řada litevských památek a zajímavostí přímo vybízí k výletu. Mezi místa, která si během dovolené v Litvě nenechat ujít, patří především vodní hrad Trakai, městečko a hrad Kaunas, křesťanské poutní místo Hora křížů, město a archeologické muzeum Kernavė, nejstarší litevské město a jediný litevský přístav v Baltském moři Klaipėda, lázeňské město Palanga a poloostrov Kurská kosa.

I při cestách v rámci EU se mnohdy vyplatí zařídit cestovní pojištění.

Spočítat ceny cestovního pojištění online >

Vodní hrad Trakai

Gotický hrad Trakai se nachází ve stejnojmenném městečku přibližně 28 kilometrů západně od Vilniusu. Byl vybudován ve 14. století knížetem Gediminasem, který sem přenesl své sídlo z Kernavė. Vynikající opevnění v podobě kamenných hradeb a okolní voda hradu zajistila nedobytnost.

Vodní hrad Trakai je dominantou stejnojmenného městečka.
Vodní hrad Trakai je dominantou stejnojmenného městečka.

Uvnitř hradu je k vidění řada expozic, které jsou věnované například historii hradu a Litvy, loveckým trofejím, výrobkům ze skla, keramiky apod. Během letní sezóny se na nádvoří konají různé festivaly a další zajímavé akce. Po jezeře obklopujícím hrad Trakai se turisté mohou projet lodí nebo na šlapadlech.

Do městečka Trakai, kterého je hrad dominantou, se lze dostat z hlavního města autobusem nebo vlakem. Cesta trvá přibližně půl hodiny.

Kaunas

Na seznamu nejzajímavějších památek v Litvě nesmí chybět hrad Kaunas, který leží ve stejnojmenném městě na soutoku řek Němen a Neris. Byl postaven ve 12. – 13. století a ve 14. století odolal nájezdům křižáků, stejně jako výše zmíněný hrad Trakai. Později byl však zničen v důsledku nájezdů Švédů a Rusů.

Na hradě byla zřízena pobočka Městského muzea v Kaunasu a během sezóny se zde pořádají festivaly a další kulturní akce.

V rámci výletu na hrad lze zhlédnout stálé expozice Městského muzea v Kaunasu.
V rámci výletu na hrad lze zhlédnout stálé expozice Městského muzea v Kaunasu.

Město Kaunas je s 304 tisíci obyvateli druhým největším městem Litvy a díky mnoha historickým památkám patří mezi nejoblíbenější litevské destinace. Kromě kaunaského hradu stojí za to navštívit gotickou katedrálu sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jiří, barokní klášterní areál ve čtvrti Pažaislis, Perkunův dům ze 16. století či kostel sv. archanděla Michaela.

Hora křížů

Pahorek Hora křížů se nachází asi deset kilometrů od krajského města Šiauliai, které leží na severu Litvy. Jsou na něm postaveny tisíce křížů, které mu také daly jméno. Jedná se o křesťanské poutní místo a zároveň symbol odporu Litevců vůči okupaci ze strany SSSR.

Nejlevnější cestovní pojištění nabízí portál 123ruceni.cz.

Zobrazit ceny cestovního pojištění >

V roce 1993 navštívil Horu křížů papež Jan Pavel II. a požehnal odsud Litvě i zbytku Evropy. Věnoval zemi velkou dřevěnou sochu Krista, která nyní stojí u úpatí Hory křížů. Vrcholek hory zdobí Madony. Další ozdobou jsou růžence a množství mincí pro štěstí.

Velikou dřevěnou sochu Krista Litvě věnoval papež Jan Pavel II.
Velikou dřevěnou sochu Krista Litvě věnoval papež Jan Pavel II.

Mnozí cestovatelé považují právě Horu křížů za nejúctyhodnější zajímavost Litvy. Jedná se nepochybně o jedno z míst, která nejsou jen tak někde k vidění.

Kernavė

Archeologická lokalita Kernavė se rozkládá zhruba 35 kilometrů severozápadně od Vilniusu. Oblast byla osídlena již v 8.–9. tisíciletí před naším letopočtem, nicméně největší význam město získalo ve 13. století, kdy bylo hlavním městem Litevského velkoknížectví.

Kvůli neutuchající hrozbě křižáckých nájezdů se knížecí dvůr přestěhoval do výše zmíněného města Trakai. Zdejší původní město bylo koncem 14. století vypáleno. Díky tomu, že nikdy neproběhly snahy o jeho obnovu, se většina památek dochovala zcela nedotčená.

Archeologická lokalita Kernavė nabízí mnoho příležitostí k pěším túrám.
Archeologická lokalita Kernavė nabízí mnoho příležitostí k pěším túrám.

Roku 1989 byla v Kernavė vyhlášena archeologická rezervace a roku 2004 se oblast zapsala na Seznam světového dědictví UNESCO. Turisté, kteří se do Kernavė vydají, by si určitě neměli nechat ujít prohlídku místního archeologického muzea.

Klaipėda

Klaipėda je jediným litevským přístavem v Baltském moři a nejstarším městem Litvy. Má přes 160 tisíc obyvatel, což z ní zároveň činí třetí největší litevské město. Přístav spojuje Litvu s Německem, Dánskem a Švédskem. Vidět zde lze mimo jiné i barevné domky, které jsou rovněž typické pro architekturu Finska, Švédska nebo Norska.

Město bylo založeno baltskými kmeny, nicméně ve 13. století jej obsadili vojáci řádu německých rytířů a dali mu jméno Memel. Po sjednocení Německa roku 1871 se Memel stal nejseverněji položeným městem nového státu. Součástí Litvy se město stalo až po vojenském puči v roce 1923.

Klaipėda je jediným litevským přístavem v Baltském moři a zároveň velmi malebnou částí země.
Klaipėda je jediným litevským přístavem v Baltském moři a zároveň velmi malebnou částí země.

Do města Klaipėda turisty nejčastěji zavádí touha navštívit nedalekou Kurskou kosu, ke které odsud pravidelně jezdí přívozy.

Kurská kosa

Kurská kosa, též Kuršská kosa či Neringa, je úzký poloostrov, jehož severní část patří Litvě a jižní Rusku. Délka poloostrova je zhruba 100 kilometrů, ovšem šířka pouze 400 metrů až 4 kilometry. Čtvrtina jeho plochy je tvořena písečnými dunami, které měří od 30 do 70 metrů. Právě ony daly Kurské kose přízvisko baltská Sahara.

Takzvaná litevská Sahara je poloostrov, jeho jižní část patří Rusku, severní Litvě.
Takzvaná litevská Sahara je poloostrov, jeho jižní část patří Rusku, severní Litvě.

V písečných dunách jsou ukryty středověké rybářské vesničky, které byly zavaleny a zničeny během ekologické katastrofy způsobené kácením lesů v 15. až 18. století. Kurská kosa je rozhodně místem, které mezi litevské zajímavosti nelze nezařadit.

Palanga

Lázeňské město Palanga se nachází v západní části Litvy, zhruba 25 kilometrů severně od přístavního města Klaipėda. Se svou 25 kilometrů dlouhou písečnou pláží představuje nejpopulárnější litevské přímořské letovisko. V minulosti byla Palanga jedním z nejexkluzivnějších letovisek SSSR.

Palanga – nejpopulárnější přímořské letovisko Litvy.
Palanga – nejpopulárnější přímořské letovisko Litvy.

Ve městě je k vidění také největší botanická zahrada v Litvě a novorenesanční zámek.

Zajímavá místa a památky Vilniusu

Vilnius je hlavním městem Litvy a druhým největším městem Pobaltí. Skýtá světoznámé historické památky, muzea, monumentální stavby a další místa, na která by se měl každý návštěvník Litvy rozhodně vydat. Mezi nejnavštěvovanější zajímavá místa a památky Vilniusu patří zejména prezidentský palác, Muzeum obětí genocidy, botanická zahrada, Gediminasův hrad a komplex univerzitních budov.

Prezidentský palác

Historie dnešního sídla litevského prezidenta se začala psát již ve 14. století, kdy bylo rezidencí vilniuského biskupa. V průběhu dějin bylo součástí mnoha dramatických událostí a prošlo řadou rekonstrukcí, na nichž se podíleli významní architekti a designéři. V současnosti nabízí příležitost k poklidné procházce.

Palác se nachází v historickém centru města a sousedí s Vilniuskou univerzitou. Je obklopen rozlehlým nádvořím a krásnými zahradami.

Muzeum obětí genocidy

Každý, koho zajímá historie tohoto malebného baltského státu, ocení expozici Muzea obětí genocidy, které se nachází V bývalé budově KGB. V muzeu lze zhlédnout dobové fotografie, popravčí místnost, bývalé vězení KGB a výstavu věnovanou ztrátě nezávislosti v důsledku sovětské okupace.

Gediminasův hrad

Gediminasův hrad, též Horní hrad, je nejstarším hradem ve Vilniusu. Byl postaven na přelomu 13. a 14. století z iniciativy knížete Gediminase. Později, když se Vilnius stal hlavním městem, byl hrad opevněn kamennými zdmi. V letech 1948 až 1949 proběhla restaurace a hrad získal svou dnešní podobu.

V současné době je návštěvníkům k dispozici celý hrad. Ke zhlédnutí jsou zde také různé expozice, věnované například útokům křižáckých vojsk během 14. a 15. století nebo dopisům, které napsal sám kníže Gediminas počátkem 14. století.

Gediminasův hrad – nejstarší hrad Vilniusu.
Gediminasův hrad – nejstarší hrad Vilniusu.

Vilniuská univerzita

Vilniuská univerzita byla založena v roce 1579 a brzy nabyla mezinárodního významu. Vyučovali na ní profesoři z Anglie, Skotska, Dánska, Itálie a dalších zemí. Jedním z jejích absolventů byl například básník Adam Mickiewicz. Komplex univerzitních budov si lze za poplatek prohlédnout.

Botanická zahrada

Ti, kteří si již prošlo všechny historické památky Vilniusu, se mohou pro změnu vydat do botanické zahrady, která je součástí Vilniuské univerzity. Botanická zahrada je otevřená denně od května do října. Vstupné je 4 eura pro jednoho návštěvníka, pro rodiny s dětmi je k dispozici rodinné vstupné za 8 eur.

Autem do Litvy – dálniční poplatky, plán cesty

Trasa z Prahy do Vilniusu měří zhruba 1 150 kilometrů a dá se ujet za přibližně 13 hodin. Z Prahy se vyjede směrem Liberec–Vratislav–Varšava, z Varšavy poté přes města Zambrov a Augustov k hranicím s Litvou. Od hranic se poté pokračuje severovýchodním směrem až do Vilniusu.

V případě osobního automobilu se dálniční poplatky v Litvě neplatí. Některé úseky v Polsku jsou však zpoplatněny systémem mýtných bran. Tankování vyjde o něco výhodněji v Polsku. Povinná výbava zahrnuje lékárničku, výstražný trojúhelník, reflexní vestu a hasicí přístroj. Světla je nutné mít rozsvícená i během dne.

Litva – základní informace

Litva, plným názvem Litevská republika, je největším pobaltským státem (před Lotyškem a Estonskem). Na severu sousedí s Lotyšskem, na jihu s Polskem, na východě s Běloruskem a na jihozápadě s ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. Největšími litevskými městy jsou Vilnius, Kaunas a Klaipėda.

Povrch a podnebí v Litvě

Povrch země je rovinatý a nížinný, nejvyšší hora Aukštojas měří pouhých 293 metrů. Pro srovnání – nejvyšší hora Českého středohoří má 837 metrů, nejvyšší hora ČR pak 1 603 metrů. Nachází se zde přes 3 000 jezer, která jsou ledovcového původu.

Klima na východě země je kontinentální s relativně velkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou, na západě je přímořské s mírnějšími teplotami.

Kdy jet do Litvy

Stejně jako u severských a pobaltských sousedů mají i v Litvě krátká léta a dlouhé zimy. Pokud cestovatelé mají zájem si užít pěknou chvilku na pláži, je potřeba ji navštívit mezi červnem a srpnem. I v tomto období se může večer ochladit, takže je dobré nezapomenout přibalit svetr. V létě jsou očekávané denní teploty 20-22 °C.

Chcete-li ušetřit trochu peněz a vyhnout se letním davům, navštivte letovisko v období od dubna do května nebo od září do října. V těchto měsících je stále dost teplo na to, abyste mohli trávit čas venku. Národní parky jsou obzvláště krásné na podzim.

Bez ohledu na roční období je v Litvě běžný déšť, takže nezapomeňte mít vždy po ruce pláštěnku. Pokud plánujete pěší túry, nezapomeňte si vzít nepromokavou bundu.

Obyvatelstvo Litvy

V Litvě žije 2,8 milionu obyvatel, z nichž 84 % tvoří Litevci. Poměrně velké zastoupení zde má polská, ruská, běloruská a ukrajinská menšina. Většina obyvatel (77 %) se hlásí ke katolické církvi, ruské obyvatelstvo k církvi pravoslavné, necelé jedno procento populace jsou pravoslavní starověrci a necelé dvě procenta obyvatel protestanté.

Litevská vlajka

Vlajka Litvy sestává ze tří horizontálních pruhů – žlutého, zeleného a červeného. V minulosti měla litevská vlajka řadu podob. V roce 1918 Litevská rada schválila nový, současný vzhled. V době okupace ze strany SSSR bylo používání litevské vlajky zakázáno a jako oficiální státní symbol byla legalizována až v roce 1989.

Barvy litevské vlajky zastupují zdejší hodnoty a přírodu. Žlutá symbolizuje slunce a úrodu na polích, zelená louky a lesy a červená představuje krev, která byla prolita během bojů za nezávislost.

Bezpečnost v Litvě

Násilné trestné činy jsou v Litvě vzácné. Podvody a kapesní krádeže jsou však poměrně časté, a proto je třeba ostražitost na frekventovaných místech ve Vilniusu, například na autobusových nádražích a v přeplněné veřejné dopravě. Pokud s turistou někdo naváže rozhovor a snaží se něco prodat na ulici nebo pokud náhle přistoupí malé děti, je potřeba být ve střehu – někdo může sáhnout po peněžence, zatímco turista ztrácí plnou pozornost při rozhovoru.

Stejně jako v jakékoli jiné destinaci se vyplatí nikdy nenechávat svůj nápoj bez dozoru v baru a nikdy nechodit domů sám, pokud je turista pod vlivem alkoholu. Do baru se vyplatí přinést pouze tolik hotovosti, kolik je potřeba. Peněženku nechat na hotelu v trezoru s výjimkou dokladů a toho, co je potřeba během večera.

Při vypůjčení automobilu v něm nenechávat přes noc žádné cennosti. Vloupání jsou vzácná, ale opatrnost neuškodí.

V případě nouze je v Litvě funkční mezinárodní linka 112, kde je možné požádat o pomoc.

Dobré je důvěřovat svému instinktu. Pokud se taxikář zdá podezřelý, raději zastavit a vystoupit. Pokud se hotel nezdá bezpečný nebo hosté v něm, tak raději se ubytovat jinde. To riziko a zkažené cestování za to nestojí. Doporučuje se také udělat si kopie osobních dokladů, včetně pasu a občanského průkazu.

Určitě je vhodné zakoupit si před cestou dobré cestovní pojištění. Cestovní pojištění ochrání před rizikem problémů během nemoci, úrazu, krádeži a zrušení cesty. Je to ochrana pro případ, že se něco pokazí. Nevyplatí se na cestovním pojištění šetřit a vyrazit na cestu bez něj, protože zrovna během takového cestování může být pak potřeba.

Jídlo a ceny

Litevská kuchyně je silně ovlivněna tradičními venkovskými pokrmy. Houby (a další sbírané potraviny), polévka z červené řepy, uzené klobásy a slanečci jsou běžnou součástí jídelníčku. Velmi oblíbené jsou také nakládané potraviny a brambory. Určitě stojí za to ochutna národní jídlo „cepelíny“, což jsou knedlíky z brambor se slaninovou omáčkou a zakysanou smetanou. Bramborové placky a smažený tvaroh jsou další dvě oblíbená jídla, na která je také dobré myslet.

Při stravování venku za levné jídlo místní kuchyně turisté zaplatí kolem 7 EUR. Ve fastfoodech typu McDonald’s stojí menu kolem 5 EUR. Pizza stojí 7-9 EUR. Za thajské nebo čínské jídlo se platí 7-12 EUR za hlavní chod.

V případě zájmu je možné si připlatit, tříchodové jídlo místní kuchyně včetně nápoje stojí v lepší restauraci kolem 20 EUR.

Pivo stojí přibližně 3,50 EUR. Latte nebo cappuccino mají cenovku nastavenou kolem 2,50 EUR, láhev vody pak 1,25 EUR.

Pokud turisté chtějí vařit vlastní jídlo, týdenní nákup potravin vyjde na přibližně 30-35 EUR za základní potraviny jako jsou brambory, maso, těstoviny a sezónní produkty.

Aktivity a ceny

V Litvě je možné se věnovat spoustě bezplatných aktivit, zejména ve městech, která nabízejí bezplatné pěší prohlídky a volný vstup do mnoha oblíbených muzeí. Za placená muzea a atrakce je potřeba počítat s částkou 5 až 10 EUR. Mimo město je možné se věnovat pěší turistice, jízdě na horském kole, kajaku nebo windsurfingu. Většina půjčoven stojí kolem 10-20 EUR na den.

Co navštívitDovolenáZajímavosti