Bosna a Hercegovina – zajímavosti, moře, informace, cestování

Evropa
bosna-a-hercegovina

Bosna a Hercegovina je hornatá balkánská země ležící v jižní části Evropy v centru bývalé Jugoslávie. Na malém prostoru se zde setkávají pravoslavné a katolické kostely a kláštery i do nebe čnící minarety muslimských mešit. Z kopců shlížejí majestátné královské hrady, v bystrých řekách se otáčejí dřevěné mlýnky a z kaváren neodolatelně voní pravá bosenská káva. Bosna a Hercegovina překvapuje návštěvníky pestrostí orientálních tržišť i překrásnou nedotčenou přírodou.

Bosna a Hercegovina sestává ze dvou geografických a historických oblastí, jejichž přesné hranice nejsou stanoveny. Bosny (okolo 42 000 km²) na severu a menší Hercegoviny (okolo 9 000 km²) na jihu. Politicky je země rozdělena na dvě na sobě nezávislé entity Federaci Bosna a Hercegovina a Republiku Srbskou s jednou ústřední vládou. Hlavním městem země je Sarajevo.

Cestování do Bosny a Hercegoviny a dalších zahraničních destinací se neobejde bez cestovního pojištění.

Spočítat cenu cestovního pojištění lze na tomto odkazu >

TIP: Cestovní pojištění poskytuje důležitou ochranu. Zajištění lékařské péče či pojistka před obrovskými výdaji v případě úrazu – to vše jsou důvody, proč nepodcenit cestovní pojištění.

Cestování do Bosny a Hercegoviny

Cestování do Bosny se těší stále větší popularitě. Země láká především turisty z dalších evropských zemí. Občané EU mohou vstupovat na území Bosny a Hercegoviny, projíždět jím a opouštět toto území na základě předložení platného cestovního dokladu. Čechům stačí k cestování do Bosny a Hercegoviny občanský průkaz ČR.

Bosna a Hercegovina – základní informace

Před cestováním do Bosny a Hercegoviny je dobré znát základní fakta:

  • Hlavní město: Sarajevo (315 000 obyvatel)
  • Rozloha: 51 233 km2
  • Obyvatelstvo: 3 842 566
  • Jazyk: bosenština, srbština, chorvatština
  • Náboženství: 40 % muslimové, 31 % pravoslavní, 15 % římští katolíci, 4 % protestanté
  • Státní zřízení: konfederativní republika
  • Měna: Konvertibilní marka (BAM)
  • Mezinárodní telefonní předvolba: +387
  • Nejvyšší bod: Maglić, 2 386 metrů nad mořem

Stát sousedí s turisticky oblíbeným Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Hranice mají většinou přírodní povahu – řeky na severu a východě, hory na jihozápadě a také něco málo přes 20 km pobřeží Jadranu.

Vlajka Bosny a Hercegoviny

Vlajka Bosny a Hercegoviny mezi ostatními státními vlajka vyniká. Sytě modrý podklad doplňuje ve středové části velký žlutý pravoúhlý trojúhelník, u jehož přepony je sedm celých a dvě poloviční bílé pěticípé hvězdy. Vlajka Bosny a Hercegoviny by se tak dala rozdělit na tři části. Svislé okraje tvoří dva užší modré pruhy a prostřední široký modrý pruh zabírá žlutý trojúhelník, který diagonálně rozděluje přímka tvořena bílými hvězdami.

vlajka-bosny-a-hercegoviny-7231559
Na vlajce Bosny a Hercegoviny a vlajce je užito barev, které jsou spojovány s neutralitou a mírem: bílá, modrá a žlutá.

Současná podoba vlajky byla přijata teprve v roce 1998. Cípy trojúhelníku zastupují tři národy, které v Bosně a Hercegovině žijí – Srby, Chorvaty a Bosňáky. Hvězdy symbolizují členství stát v Radě Evropy a jejich barva poukazuje na mír.

Nejlepší srovnávač vhodného cestovního pojištění nabízí portál 123ruceni.cz.

Historie Bosny a Hercegoviny

Původní obyvatelé prostoru Bosny a Hercegoviny byli Ilyrové. Jejich kulturu značně ovlivnili starověcí Řekové a později Římané. Ve 12. století se zformoval první bosenský stát. Od roku 1463 ovládla bosenský prostor Osmanská říše, muslimská éra trvala až do 2. poloviny 19. století, kdy se Bosna a Hercegovina stala součástí Rakouska-Uherska.

Období Osmanské říše bylo nábožensky tolerantní. Například v v Sarajevu se v této době usadila početná židovská komunita.

historie-bosna-a-hercegovina-6319828
Sarajevský atentát se odehrál poblíž Latinského mostu 28. června 1914. Střelcem byl srbský mladík Gavrilo Princip.

Nejdůležitější událost období rakousko-uherské nadvlády v Bosně a Hercegovině byl bezesporu Sarajevský atentát. Zastřelení arcivévody Františka Ferdinanda d’Este z Vídně, a jeho choti Žofie Chotkové zavdalo záminku k rozpoutání 1. světové války. Po válce se Bosna stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie.

Za 2. světové války vládlo Bosně a Hercegovině ustašovské Chorvatsko, které zemi rozdělilo na několik žup. Zdejší Židé a Srbové byli posíláni do koncentračních táborů. Proti okupaci se zvedl odpor jak srbských četniků, tak jugoslávských partyzánů pod vedením Josipa Broze Tita.

Historie Bosny a Hercegoviny v 2. polovině 20. století je historií Titovy Jugoslávie. Poválečná Bosna obdržela významný statut republiky sdružené v rámci federace. Došlo k rozvoji těžkého průmyslu a budování zejména komunikační infrastruktury země. Později přišel na řadu i lehký a spotřební průmysl a nezapomnělo se ani na umění.

bosna-hercegovina-cestovani-2082855
Za Titovy Jugoslávie bylo zvykem stavět monumentální betonové památníky padlým partyzánům. Některé se nachází i na území Bosny a Hercegoviny, například v národním parku Sutjeska.

Vztahy mezi etniky však nebyly ani v této době zvláště růžové, bosenští muslimové začali postupně zvyšovat úroveň svého národního uvědomění a v roce 1971 byli dokonce uznáni jako národnost. Spolu s Chorvaty měli spíše decentralistické choutky, což vedlo Srby k pevnějšímu přimknutí k Bělehradu a prosazování svých národních zájmů.

Horšící se ekonomická situace, inflace a nezaměstnanost nakonec vedla k podpoře komunistického aparátčíka Slobodana Miloševiće, který sliboval jasné vyřešení všech problémů a podporu měl i v zahraničí, především v evropských zemích.

Rozpad Jugoslávie a občanská válka v Bosně a Hercegovině

Vize Bosny a Hercegoviny jakožto místa, kde Muslim, Srb a Chorvat budou žít navždy v míru, vzala s rozpadem Jugoslávie za své. Od roku 1989 se situace v zemi vyostřila a zesílily nacionalistické tendence i ozbrojené konflikty.

V březnu 1992 se konalo referendum o vyhlášení nezávislosti, v němž se Bosňáci a Chorvati vyjádřili pro, zatímco Srbové akci bojkotovali. Republika byla vyhlášena 3. března a vzápětí mezinárodně uznána jak zeměmi EU, tak i Spojenými státy.

valka-v-bosne-a-hercegovine-2603197
Válku v Bosně a Hercegovině tiše připomínají tisíce náhrobků.

Konflikt mezi navzájem znesvářenými etniky na sebe nenechal dlouho čekat. Válka v Bosně neměla v dějinách moderní Evropy obdoby. Byla vedena se značnou krutostí proti civilnímu obyvatelstvu, o čemž svědčí masakr ve Srebrenici či 1429 dní trvající obléhání Sarajeva. Mezinárodní společenství nebylo schopné konflikt zastavit.

V listopadu 1995 v americkém Daytonu podepsali zástupci Bosňáků, Srbů i Chorvatů mírovou dohodu, čímž byla válka v Bosně neoficiálně ukončena. 14. prosince 1995 se pak v Paříži koná poslední schůzka, na které zástupci zemí dořešili a podepsali mírové podmínky.

Bosna a Hercegovina dnes

V čele státu se střídají po osmi měsících zástupci tří hlavních etnik v zemi: jeden Bosňák, jeden Chorvat a jeden Srb. Jsou to tři rovnocenní předsedové Předsednictva, nejvyššího správního orgánu federace. Země ze všech sil navazuje na multikulturní minulost a zvlášť Sarajevo je toho důkazem. Poukazy na mírové soužití různých kultur zde turisty doprovází na každém kroku.

Země se od počátku 21. století znovu otevírá turistům. Přibývají restaurace, hotely i turistické chaty. Především na venkově a v horách místní hrdě ukazují nádhernou přírodu a hostí návštěvníky skvělým domácím jídlem, výbornou kávou a říznou rakijí.

Lidé a náboženství Bosny a Hercegoviny

V celé dnes zemi žije 48 % Bosňanů, 37 % Srbů, 14 % Chorvatů a několik menšin včetně Ukrajinců, Italů a Čechů. Náboženské složení je rovněž pestré. V celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45 %, pravoslavných křesťanů (většinou Srbů) asi 35 % a katolíků (většinou Chorvatů) asi 15 %.

V Sarajevu, s výjimkou východní části města osídlené pravoslavnými Srby, převládá tolerantní sunnitský islám. Ten v Sarajevu vyznává asi 80 % obyvatel.

bosna-hercegovina-3746410
Všudypřítomné mešity a zpěv muezzinů dotváří orientální atmosféru Sarajeva.

Turista si této umírněnosti všimne jak při pohledu na bosňácké ženy, které zahalují obvykle jen vlasy, tak při zjišťování otevírací doby obchodů a restaurací. Bosňácké restaurace bývají otevřeny i v pátek a to dokonce i během Ramadánu. Ani s pořízením alkoholu zde není žádný problém.

Místní obyvatelé jsou otevření, družní a pohostinní. Zvlášť v horách a na venkově je časté pozvání domů, na rakiji či na kávu. Host je vždy vítán s velkou pozorností. Čas jakoby nemá žádnou hodnotu, nedochvilnost je běžná. Bosnu a Hercegovinu charakterizuje etnická a náboženská rozmanitost. Návštěvník by měl respektovat místní zvyklosti podle toho, kde se právě nachází.

Ač je Bosna a Hercegovina z části islámská země, pravidla islámu se příliš striktně nedodržují. Přesto je na místě takt a zdrženlivost, vyvarování se provokativního oblečení a rozhovoru o citlivých tématech. Na vhodný oděv je třeba dát pozor také v dalších muslimských zemích, například v Kataru.

Tradiční bosenská hudba

Bosňácký folklor má kořeny až v 15. století a prolínají se v něm tradice bosenské, jihoslovanské, albánské, turecké i arabské. Typické jsou balady sevdalinky, opěvující nešťastnou lásku a ryzí přátelství, náboženské písně iláhije o Alláhovi, zpívané především derviši a světské písně kasidy.

Izvorna – původní a jediná pravá hudba je zpívaná jedním zpěvákem, doprovázeným houslemi a hráčem na šargiju, originální strunný nástroj s dlouhým krkem. Tradičním tancem je kolo, v různých variantách. Motivem bosňáckých bájí a pověstí jsou osudy bosenských osobností z období turecké nadvlády. Hrdiny jsou bojovníci ve službách Osmanské říše.

Balkánská kuchyně Bosny a Hercegoviny

Bosenskou kuchyni značně ovlivnilo období osmanského panství, je tedy plná tureckých specialit. Muslimové striktně dodržují zákaz konzumace vepřového, které bohatě nahrazují skopovým, případně hovězím. Vepřové maso je v Bosně bez problému k sehnání, v tradiční bosenské kuchyni však rozhodně nepřevládá. V hlavním městě je řada podniků nabízejících arabské jídlo.

bosna-kuchyne-3981774
K tradičním balkánským pochoutkám patří Sarma. Vinné listy plněné mletým jehněčím nebo telecím masem.

Zvláště poblíž jezer a vodních toků jsou dobrou volbou čerstvé ryby. K místním fast food specialitám patří burek či buredžiči, na které lze narazit skutečně na každém rohu. Jde o pečivo z listového těsta plněné mletým masem, sýrem, bramborami či zelím, vynikající s jogurtem či s jogurtovou omáčkou.

Z masových výrobků je dobré ochutnat speciality z grilu. Například ražniči, pljeskavicu nebo čevapi, na Balkáně dosti rozšířenou obdobu českého čevabčiči. Čevapi se nejčastěji podávají s cibulí a domácím chlebem. K běžným přílohám patří kromě chutné čerstvé zeleniny také ajvar – pikantní pomazánka z pečených paprik a lilků.

Mezi nápoji kraluje pravá silná bosenská káva. Připravuje se tradičním způsobem ve speciální nádobě džezvě a servíruje se s lokumem – malou sladkou jednohubkou. Ze sladkostí je zde nejčastěji nabízen turecký zákusek baklava, sehnat jde v každé cukrárně.

bosna-kava-1678715
V Bosně a Hercegovině je káva takřka součástí národní identity. Každé etnikum má vlastní recept, jak nejlépe svařit kávu v džezvě.

Přímo v Sarajevu se vaří Sarajevsko pivo. V místním pivovaru působili dokonce i čeští sládci. Také domácí rakija, pálenka z hroznů či jiného ovoce je k mání všude. Na jihu země se pěstuje a vyrábí víno.

Měna Bosny a Hercegoviny

Současné platidlo v Bosně a Hercegovině se nazývá konvertibilní marka. Jedná se zde o konverzi vůči marce, a to marce německé. Konvertibilní marka platí od 1998 a tehdy se jednalo o kurz 1:1.

Po zániku německé marky se měna Bosny a Hercegoviny jednoduše zkonvertovala na euro. Od roku 2002 platí pevný kurz 1 EUR = 1,95583 BAM, 1 BAM = 0,51129 EUR. Dá se říct dvě konvertibilní marky za jedno euro.

Mezinárodním kódem měny Bosny a Hercegoviny je BAM, v zemi se však obvykle používá označení KM, psáno za číselným údajem ceny. Konvertibilní marku tvoří 100 feniků. Obvykle není problém platit všude v zemi eurem.

Sarajevo – hlavní město Bosny a Hercegoviny

Hlavní a zároveň největší město Bosny a Hercegoviny je Sarajevo se svými 315 000 obyvateli. Leží v pomyslném středu země na soutoku řek Miljacky a Bosny a je politickým, kulturním a ekonomickým centrem Bosny a Hercegoviny. Název Sarajevo se používá od roku 1507 a pochází z turečtiny, kde Saraj znamená palác.

bosna-hlavni-mesto-3741579
Sarajevská radnice, známá jako Vijećnica, je jednou z ikon Sarajeva. Za původním návrhem budovy stál český architekt Karel Pařík.

Ve středověku stálo v oblasti dnešního Sarajeva jen několik vesnic. Území obsadili Osmané roku 1435, kteří město ustavili sídlem osmanského správce, jeho populace se tehdy vyšplhala na 50 000. V roce 1697 město vyplenila vojska Evžena Savojského, význam města poté upadl.

Nový rozkvět zažilo hlavní město Bosny a Hercegoviny po obsazení Rakousko-Uherskem roku 1878. S příchodem mimo jiné českých architektů město změnilo svůj ráz z orientálního na evropský. Architekti Karel Pařík, Alexander Wittek či Jan Kotěra navrhli většinu městotvorných staveb.

Z jejich rukou vzniklo Národní divadlo, zemská banka, Šerijatská soudcovská škola, zemské muzeum, Aškenázská synagoga, zemská tiskárna, srbská pravoslavná škola, evangelický kostel či budova právnické fakulty Sarajevské univerzity, věznice, hasičská zbrojnice a další.

Město poznamenaly obě světové války, které daly základy k národnostní nesnášenlivosti. Druhá světová válka pak znamenala velkou ránu pro místní židovskou obec.

Během éry Jugoslávie si Sarajevo užilo svých 12 dní slávy, když hostilo XIV. Zimní olympijské hry. Poslední významnou a smutnou kapitolou v historii hlavního města Bosny a Hercegoviny bylo obléhání Sarajeva v letech 1992 – 1996. Za oběť mu padlo přes 11 000 obyvatel a přes 35 000 budov bylo zničeno.

hlavni-mesto-bosna-a-hercegovina-9784130
Fontána Sebilj uprostřed orientální Baščaršije je jedním ze symbolů města a spolu s okolním tržištěm se často objevuje na pohlednicích Sarajeva.

Dnes kráčí Sarajevo cestou tolerance a multikulturalismu, navazuje na svou tradici mírumilovného soužití křesťanů, židů a muslimů. Centrum zdobí pestré orientální tržiště Baščaršija s malebnou kovotepeckou uličkou a nechybí zde ani moderní evropské kavárny a hospůdky.

Mostar – metropole a perla Hercegoviny

Nejstarší zmínky o Mostaru pochází z roku 1452. Název Mostar znamená v překladu strážce mostu a je to právě Starý most „Stara ćupria“, který učinil Mostar Mostarem. Most klenoucí se jediným obloukem přes řeku Neretvu postavil v roce 1566 mistr Hajrudin. Byl žákem slavného tureckého architekta Sinana, který navrhoval hlavní památky Istanbulu. Kamenná klenba mostu o délce 29,5 m a výšce 20 m sestává ze 456 kamenných kvádrů.

bosna-a-hercegovina-mostar-6348355
Mostarští mladíci dokazovali v minulosti skokem z vrcholu mostu do vod Neretvy svou odvahu a dospělost. Dnes jsou skokani k vidění také, spíš než o zkoušku odvahy jde však o turistickou atrakci a přivýdělek na živobytí.

Také Mostaru se znatelně dotkla občanská válka. Osudnou se stala i Starému mostu, který se po několikadenním bombardování zřítil do řeky. V roce 2004 došlo k rekonstrukci a znovuotevření staronového mostu. O rok později byl Starý most zapsán mezi památky UNESCO.

Vedle Starého mostu nabízí Mostar k vidění orientální uličku Kujundžiluk, několik osmanských mešit či gymnázium z dob Rakouska-Uherska, které projektoval český architekt František Blažek. Celá oblast Hercegoviny produkuje výborné víno, vinice v okolí Mostaru běžně nabízejí prohlídku a ochutnávku.

Přírodní zajímavosti Bosny a Hercegoviny

Bosna a Hercegovina nabízí mnohé přírodní zajímavosti, ať už jde o hory, hluboce zařezaná údolí, krasové sníženiny – polje, ponorné řeky, jeskyně či vývěry.

bosna-a-hercegovina-maglic-1648048
Nejvyšší hora Bosny a Hercegoviny s výškou 2 386 m n. m. je Bosanski Maglić. Leží v národním parku Sutjeska na jihovýchodě území státu při hranici s Černou Horou.

V Bosně a Hercegovině jsou čtyři národní parky. Kam na hory? Za návštěvu rozhodně stojí národní park Sutjeska na hranici s Černou Horou. Hlavními přírodními atrakcemi jsou masívy MagličVolujakTrnovački DurmitorBioč a jejich mnohé vrcholy, ze kterých je za jasných dní panoramatický rozhled do vzdálenosti několika desítek kilometrů. 

Významný je i prales Peručica pod masívem Magliče, který je údajně největším nedotčeným lesním komplexem na Balkáně. Stojí za to podívat se k úchvatně průzračnému jezeru Trnovačko, jež leží v centru jmenovaných pohoří. Jezero ve tvaru srdce se sice nachází již na straně Černé Hory, hranici lze však v těchto místech překračovat zcela volně.

Unikátní zajímavostí Bosny a Hercegoviny je vyvěračka Vrelo Bune ve vesnici Blagaj. Pod impozantní stometrovou a téměř kolmou vápencovou stěnou vyvěrá podzemní voda, protéká zde neuvěřitelných 43 000 litrů za sekundu.

Proslulá a stále málo poznaná jsou především podzemí Dinárského krasu. Zde vévodí jeskyně Vjetrenica, v níž se vyskytuje mnoho endemických nebo velmi vzácných tvorů včetně macaráta jeskynního O jeskyni Vjetrenica se v superlativech vyjadřoval už Karel Absolon, významný český speleolog, který bádal například v oblasti Punkevních jeskyní a Macochy.

bosna-a-hercegovina-zajimavosti-4028536
Vodopády Kravica nabízejí příjemné osvěžení v horkých letních dnech.

Nedaleko Mostaru se nacházejí travertinové vodopády Kravica na říčce Trebižat, které nápadně připomínají rezervaci Plitvická jezera v sousedním Chorvatsku. Vodopády jsou přes 120 metrů široké a 26 až 28 metrů vysoké. Skalní práh je porostlý travinami, mechy a lišejníky, okolí je lesnaté. Ve vodopádech se dá koupat, což návštěvník v horkém hercegovském létě zaručeně ocení.

TIP: Pokud se jede do Bosny a Hercegoviny autem, milovníci přírody ocení zastávku ve Slovinsku, které je při cestě. Slovinsko také nabízí krásnou přírodu – například nedoceněné Bohinjské jezero.

Pyramidy v Bosně

Takzvané Bosanske piramide jsou něčím, co v Evropě opět nemá obdoby. Podle výzkumu mnoha světových archeologů a egyptologů se v oblasti Visoko v Bosně skutečně vyskytují pyramidy. Z dálky, obvykle ze silnice, vypadají všechny jako normální zelené zarostlé i zalesněné kopce. Jsou si však nápadně podobné a jejich základem je podivný materiál, evidentně vytvořený člověkem. Pod pyramidami se údajně proplétá rozsáhlý podzemní labyrint.

Celý objev byl uskutečněn až v roce 2005. Tehdy doktor Semir Osmanagić prohlásil, že zdejší kopce jsou ve skutečnosti pyramidy, které určitě také mají podzemní chodby. Jeho názor podpořila i vláda, která začala financovat archeologický výzkum.

Nezávislé archeologické a geologické průzkumy teorii pyramid vyvrátily a vzniklo důvodné podezření, že zde dochází k úpravám místa za komerčním účelem.

Oblast dnes navštěvují především duchovně zaměření lidé, kteří touží po zážitku, a samozřejmě i nemocní lidé, kteří se chtějí uzdravit. Pyramidy v Bosně přitahují také zvědavce, lovce senzací a podobně. Místo s výskytem pyramid údajně dokáže harmonizovat energii celého těla a navodit optimální stav zdraví.

Moře Bosny a Hercegoviny

Na rozdíl od sousedního Chorvatska má Bosna a Hercegovina jen omezený přístup k jaderskému moři. Pobřeží Bosny a Hercegoviny měří pouhých 21 km.

more-bosna-a-hercegovina-5092579
Neum je jediné letovisko a přístav Bosny a Hercegoviny. Země má jen 21 km pobřeží.

Jediné přímořské město v Bosně a Hercegovině je Neum. Nachází se v úzkém výběžku, který přerušuje chorvatský monopol na tuto část jaderského pobřeží. Neum je typické jadranské letovisko nedaleko chorvatského Dubrovníku. Z Neumu se dá podniknout jednodenní výlety v okolí. Například do Mostaru, Blagaje, k vodopádu Kravica a dalším zajímavostem Bosny a Hercegoviny.

Celkem nabízí Neum okolo sedmi tisíc ubytovacích míst. Má vlastní polikliniku, poštu a banky. Ubytování zde není drahé.

Co navštívitDovolenáInformaceZajímavosti