Propast Macocha – zajímavosti, informace, vstup

Česko
krapniky

Propast Macocha získala své jméno podle pověsti ze 17. století, dříve se jí říkalo jednoduše Propast. Od pradávna lákala dobrodruhy, kteří se odvážně pouštěli do tajemných hlubin. Více než 60 lidí našlo na dně Macochy smrt. Jak je hluboká propast Macocha? Platí se na Macochu vstupné? Jak sehnat ubytování v okolí Macochy?

Propast Macocha pravděpodobně vznikla prolomením klenby velkého podzemního dómu, kterým protéká podzemní říčka Punkva. Na dně propasti se nachází Horní a Dolní macošské jezírko. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187,5 metrů.

Jezírko je spojené s řekou Punkvou a jeho velikost závisí na jejím průtoku. Za nízkého stavu vody vysychá a naopak za vysokého se může spojit s Horním macošským jezírkem.

Macocha – vstup a užitečné informace

Před návštěvou Macochy a jeskyní Moravského krasu, je dobré znát několik základních informací:

  • Macocha je druhá nejhlubší propast v ČR s hloubkou 138,5 m
  • Macocha je součástí Chráněné krajinné oblasti Moravský kras
  • na Macochu se lze podívat z Horního i Dolního můstku a Punkevních jeskyní
macocha-vstup-1135388
Macocha se nachází nedaleko vesnice Vilémovice, vede k ní několik turistických cest i cyklotrasa.

Propast Macocha je turistům přístupná z vyhlídek Horní a Dolní Můstek. Obě vyhlídky nejsou nijak oplocené a jsou dostupné celoročně včetně zimy. Vstup na vyhlídky na Macochu je zdarma.

Macocha – doprava

Macocha se nachází v CHKO Moravský kras. Dá se zde dojet autem, to je třeba nechat na jednom z odstavných parkovišť. Pokud se cestuje vlakem, je třeba vystoupit ve stanici Blansko hl. n. a dále pokračovat autobusem č. 232 do zastávky Skalní Mlýn.

Využít lze také sezónní linku č. 226, která jezdí pod názvem Krasobus a zastavuje na zastávce Skalní Mlýn. Konkrétní spoje lze vyhledávat na IDS JMK. 

Autobusové a vlakové nádraží se v Blansku nachází 2 minuty od sebe. Cyklisté si mohou cestu z Blanska do Moravského krasu zkrátit cyklobusem. Využít lze linku 231 nebo linku 233. P

Macocha – možnosti ubytování

Propast Macocha se nachází asi 4 km severozápadně od Jedovnice. K Macoše vede několik turistických stezek, od Vilémovic červená, z Ostrova zelená, přes Kateřinskou jeskyni žlutá, také je tu jedna naučná stezka. Ubytování Macocha nabízí v chatách a chalupách, které lze nají na webu e-chalup.cz.

V okolí Macochy je řada možností ubytování v hotelech. Tipy na nejlepší ubytování u Macochy nabízí například Booking.com. Co dělat o víkendu? Propast Macocha a Punkevní jeskyně patří k nejhezčím místům v ČR. Jsou skvělým nápadem, kam o víkendu na výlet.  

Macocha – první průzkumníci

Psal se rok 1669 a dnes turisticky oblíbená Macocha s vyhlídkovými můstky, parkovištěm, lanovkou, restaurací a prodejnou suvenýrů byla jen zapomenutá průrva v zemi.

Téměř sto čtyřicet metrů hluboká propast se mezi místními těšila děsivé pověsti. Lidé se obávali vypravit do míst kolem Macochy a odrazovali od toho také různé dobrodruhy. Nikdo pořádně nevěděl, kde Macocha leží, přesto všechny místní děsila. První, kdo se v 17. století rozhodl k průrvě přiblížit a dohlédnout na dno, byl Adamus Dores.

„Bez patrného nebezpečí není tu žádného přístupu, aby bylo možno viděti a očima přehlédnouti tento jícen. Ze strany jižní vyvstává jako pult skalní balvan vyčnívající do jícnu a poskytuje jakousi bezpečnost zvědavému pozorovateli, jenž jest nucen leže na zemi, a to střemhlav dolů, se plaziti, aby na prsou ležel na něm a tím způsobem zhlédnouti a podívati se mohl na nejspodnější části jícnu,“ napsal později Adamus Dores.

macocha-4063878
Oblíbené místo turistů z celého světa. Taková je Macocha. Nejhlubší propast ve střední Evropě s naměřenou hloubkou více než 138,5 metrů.

Adamus Dores přišel s originálním způsobem, jak změřit hloubku Macochy bez technických vymožeností. Pustil do průrvy kámen a odříkával Modlitbu páně. Kámen dopadl na dno propasti, až když Dores s modlitbou skončil.

Další, kdo se do jícnu propasti Macocha vypravil, byl brněnský duchovní Lazarus Schopper. Do propasti se pětadvacetiletý mladík spustil na lanech. Celou akci provedl tajně, protože duchovním osobám tehdy nepříslušelo pouštět se do podobných dobrodružství.

O neuvěřitelné odvaze Shoppera píše i Josef Mělnický v roce 1772: „Někteří důstojníci dali ujištění, že za páterem budou jistě následovat, avšak když propast uviděli, odvahu ztratili.“

Hloubka 138,4 metrů hluboké Macochy byla tenkrát samozřejmě neznámá a stejně tak i azurové jezírko na dně propasti. Nikdo netušil, že jezírko sahá do hloubky dalších minimálně padesáti metrů. Až v roce 2000 odhalili tuto skutečnost potapěči. Průzkum nebyl vůbec jednoduchý, sestup do propasti ztěžovala kalná voda, nánosy hlíny, tlející větve stromů i mrtvá těla.

Systém krasových chodeb, tvořící spodní část jezera, je však velmi spletitý. Dodnes nikdo netuší, jak hluboko může jeho skutečné dno být.

Ledová řeka v propasti Macocha

Poté, co došlo k objevení jezírka na dně Macochy, začali mnozí spekulovat, že zde vyvěrá říčka Punkva. Punkva patří k několika podzemním řekám ČR a se svými 29 km je z nich nejdelší. Punkva je jedním z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších vodních toků v ČR také díky tomu, že částečně protéká podzemím Moravského krasu. Skrze průrvy ve skálách a podzemní chodby teče Punkva až do Pustého žlebu, kde se dostává na zemský povrch.

Teplota Punkvy se celoročně pohybuje kolem 5 °C a místy je hluboká až deset metrů. Protéká vápencovými skalami v naprosté tmě. Je znám přírodní úkaz, kdy voda říčky Punkvy světélkuje sytě zelenou barvou.

Našlo se několik dobrodruhů, kteří právě v říčce Punkvě viděli cestu do propasti. Někteří se pokusili na dno Macochy doplavat jiní vyráběli různá plavidla, která by je do propasti dopravila.

Roku 1852 přilákala propast Macocha odvážného vídeňského sportovce. Ten se pokusil doplavat do Macochy jen v plavkách. Podzemní prostory kolem propasti a říčky Punkvy nebyly ještě zdaleka zmapované, a tak plavec vůbec netušil, co ho v podzemí čeká. Na dno Macochy Vídeňan nedoplaval, z jeskyně se dostal vysílený a prochladlý a jen tak tak zde nepřišel o život.

Macocha umí být krutá

Tajemná průrva lákala na své dno také alpinisty. V roce 1904 dorazil do Moravského krasu štýrský horolezec Hynek Pucher. Rozhodl se slézt do jícnu propasti jen vlastními silami bez použití horolezeckého materiálu. Tento odvážný výkon sledovala z vyhlídkových můstků stovka turistů.

„Krev mi stydla v těle, když dospěl kolmé hlubiny,“ popisuje očitý svědek Pucherův pokus o zdolání propasti. „Věděl jsem, že již se musí zřítit dolů, kde se skála lomí pod sebe. Ještě se zachytil kříčku, ten však povolil a nešťastník se řítil příšernou rychlostí do propasti.“

macocha-vstup-2735808
Pustit se do propasti bez horolezeckého vybavení je hazard se životem. Pokusil se o to zatím jen jeden člověk.

Odvážný čin stál vytrénovaného Hynka Puchera z Judenburka život. Nenašel se žádný další dobrodruh, který by pokus slézt do Macochy bez vybavení zopakoval.

Macocha – němý svědek sebevražd

Dnes je propast Macocha opatřena vyhlídkovými terasami a zpřístupněná probouranými tunely. Přesto si stále zachovává svou tajemnost a v očích návštěvníků budí posvátnou hrůzu. Jiným, bez motivace do života a toužícím po sebevraždě, Macocha naopak skýtá náruč útěchy.

Profesor Karel Absolon, speleolog, který objevil a zpřístupnil propast Macochu i celý systém Punkevních jeskyní, napsla ve své knize Moravský kras: „Předlouhá je řada sebevrahů, kteří hrůzným skokem do propasti hledali a bezpečně nalézali vykoupení ze strastí tohoto slzavého údolí.“ Od počátku 30. let minulého století spáchalo skokem do Macochy sebevraždu více jak 85 lidí a počet sebevražd se každým rokem zvyšuje.

V minulosti se k propasti Macocha a Moravskému krasu vázalo podivné a děsivé povolání – vytahovač mrtvol.

Vytahovači mrtvol v propasti Macocha

Tělo nebožtíka roztříštěné o skály bylo třeba vyzvednout ze dna propasti a dopravit rodině k řádnému pohřbu. Pokaždé se naše někdo, kdo se na dno propasti spustil a tělo vyzvedl. Těmto hrdinům se říkalo vytahovači mrtvol. Karel Absolon znal hned dva: Martina Kalu a Josefa Nejezchleba. Zážitky vytahovačů mrtvol zdokumentoval Absolon ve své knize o Moravském krase.

Občas musel vytahovač přivázat nebožtíka ke svému tělu. Jindy byla těla sebevrahů natolik roztrhaná, že je museli z propasti Macocha tahat v mlýnském pytli. Tak tomu bylo například u bohatého továrníka Vojtěcha Lassekra, jeho sebevražda v Macoše způsobila v celém kraji nebývalou senzaci a překvapení.

propast-macocha-8961616
Naprostá uzavřenost a naprostá nepřístupnost propasti Macocha působí ohromujícím dojmem.

Tato nevděčná práce vyžadovala silný žaludek, a především odvahu. Zdolávat sto čtyřicet metrů hlubokou propast je obtížné i pro samotného člověka, natož pak se zátěží nehybného těla. Profese vytahovače mrtvol byla extrémně nebezpečná.

„Sotva byl několik metrů nad dnem, zřítila se s hromovým rachotem část oné zvětralé skály, o niž mrtvý svými zády zavadil. Než dospěli oba k zmíněnému ostrému hřebenu, smeklo se s nimi lano o skalní štěrbiny, rozhoupalo otáčející se dvojici a několikráte mrštilo jimi o skalní stěny. Odvrátil jsem se od děsného tohoto divadla. Připadali mi oba, mrtvý v objetí živého točící se a houpající se na tenkém, skoro neviditelném laně, jako pavouk s lapenou kořistí. S jásotem uvítali jsme Nejezchleba, když dosáhl můstku, a zprostili jej ihned hrůzného břemene.“

Takto vzpomíná na hrůznou událost pan Podružka, očitý svědek vytahování mrtvoly.

Macocha – zpřístupnění propasti

Propast je němým svědkem řady neštěstí, která zapříčinila, a také úspěchů, které díky ní mohli badatelé oslavit. Dnes turisté stanou na Horním můstku, pokochají se výhledem do skalnatého jícnu Macochy a zamíří do útrob překrásně krasově zdobených Punkevních jeskyní. Jen málo dnešních návštěvníků tuší, kolik lidí v Macoše zažilo nezapomenutelné momenty.

Zpřístupnění podzemního toku říčky Punkvy má na svědomí Karel Absolon, moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Profesor Absolon v letech 1920 až 1933 propojil skalní chodby v okolí Macochy tak, že se ze dna propasti lze dostat do Pustého žlebu.

Možnosti jsou hned dvě: pěšky podzemními cestami nebo v lodičkách po říčce Punkva.

Byl to právě profesor Karel Absolon, kdo otevřel široké veřejnosti úžasný prohlídkový okruh Macochy a Punkevních jeskyní. Vstup do Punkevních jeskyní leží jen pár metrů od přírodního výtoku podzemní říčky Punkvy. Tam, kde člověk do podzemí vstoupí suchou nohou, tam ho později vyvrhne azurová řeka. Dodnes je Karel Absolon velkým vzorem takřka všech speleologů Moravského krasu.

Co navštívitInformaceVýlety s dětmiZajímavosti