Islámské země aneb Velké překvapení

Asie
islam

Islám je dnes Západu prezentován jako hrozba. Od 11. září 2001 se (nejen) mezi Američany usídlil strach. Nemálo lidí si muslimy představuje jako snědé chlapíky s plnovousem, šátkem na hlavě a samopalem v ruce. Přitom má toto náboženství společné kořeny s judaismem i křesťanstvím a jako ostatní víry vychází z čisté a jednoduché myšlenky.

Mnoho islámských zemí je pro typického západního turistu stále zahaleno tajemstvím. Opravdová místní kultura se schovává pod rouškou stejně jako zdejší snědé ženy.

Nicméně je i pár takových krajů, kam se běžně jezdí na dovolenou: Turecko, Egypt, Tunisko… Přijíždíme, aniž bychom o muslimech cokoli věděli, a pak se divíme, že na odhalená ramena koukají s pohoršením (nebo prostopášným výrazem).

Tolerance – to je to slovo. Jakmile jsme tolerantní, mohou nás islámské země jen znovu a znovu příjemně překvapovat. Lidé jsou tu neobyčejně pohostinní a milí – jak káže Alláh.

Měli bychom si uvědomit, že v islámských zemích jsme hosty. Abychom se podle toho mohli chovat, musíme o islámu také něco málo vědět.

Od Proroka po současnost

Slovo Boží bylo podle islámu zjevováno Muhammadovi, synovi Abdalláha z kmene Kurajšovců. Sídlil v Mekce od r. 610 až do jeho smrti r. 632.

Když začal vystupovat veřejně, stal se kvůli rychle rostoucímu počtu přívrženců brzy nepohodlným. Roku 622 přesídlil do města Jatrib, které se od této chvíle začalo jmenovat Madínat an-nabí, tedy „Město prorokovo“ (dnešní Medína v Saúdské Arábii). Od té doby se datuje muslimský kalendář.

Během dalších deseti let dobyl Muhammad Mekku, Hidžáz, Jemen a Omán. Jeho nástupcům se podařilo k islámskému státu připojit Sýrii, Mezopotámii, Egypt, Irák, Írán a Persii.

Ovšem neobešlo se to beze sporů. Muslimové se rozdělili na příznivce Muhammadových potomků v linii jeho zetě Alího – šíity – a sunnity – tvrdé odpůrce tohoto názoru. Jako samostatná sekta se odštěpili cháridžovci.

Islám se nezadržitelně šířil. Muslimové odvrátili hrozbu 11. – 13. století v podobě křížových výprav. Dnes se země s jejich většinou rozkládají od Maroka až po Indonésii. Celou miliardu věřících tvoří Arabové, Íránci, Turci, Indové i Číňané.

V Čechách se vyskytuje asi 20 tisíc muslimů, přitom jen asi tři až čtyři sta z nich má českou národnost. V Brně stojí mešita a v Praze funguje Islámské centrum.

Korán – Svatá kniha

Korán je první i poslední slovo islámské víry. Pro muslima je to Slovo Boží. Zpočátku šlo o Boží vůli, která byla zjevena lidu prostřednictvím Proroka a šířila se ústní formou. Později byly první verše zapisovány na palmové listy, ploché zvířecí kosti, kameny a kůži.

Definitivně byl Korán uspořádán asi 20 let po Muhammadově smrti, tedy kolem roku 650.

Svatá kniha se skládá ze 114 kapitol (súra) a každá kapitola se dále dělí na verše (ája). Kapitoly jsou řazeny nikoli chronologicky, ale podle délky.

Celkem má Korán přes 6 200 veršů, což je více než 77 000 slov. Ne nadarmo se muslim, který ho zná celý nazpaměť, těší velké vážnosti.

Almužna, půst a pouť do Mekky

Muslim má pět povinností: hlásit se k víře, konat modlitby, dávat almužnu, dodržovat půst a vykonat pouť do Mekky.

Korán má přes 6 200 veršů, což je více než 77 000 slov.
Korán má přes 6 200 veršů, což je více než 77 000 slov.

Víra v jediného Boha – Alláha – je potvrzena pronesením šahády neboli dosvědčení: „Není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží.“

Tuto víru muslim dokazuje konáním modliteb. Je předepsáno modlit se pětkrát denně s tváří obrácenou k Mekce. Tento směr je v mešitách vyznačen výklenkem ve stěně (mihráb).

Věřící se postí devátý měsíc lunárního kalendáře (ramadán). Do západu slunce nesmí nikdo jíst, pít, kouřit a zapovězen je také pohlavní styk.

Úspěšné překonání půstu je odměněno svátkem Íd al-fitr. Lidé se modlí, vyměňují si dárky, hodují s rodinou, přáteli i známými a dávají almužny chudým.

Snad nejznámějším prokázáním islámské víry je pouť do Mekky. Právě zde prý kdysi Abrahám znovu vystavěl původní Adamův dům. Tento rituál by měl vykonat každý muslim, má-li na to prostředky, případně za sebe může poslat zástupce.

Žena koná náročnou cestu po boku manžela nebo jiného muže z rodiny.

Islám je často praktický a logický, např. ramadán se nevztahuje na nemocné a staré lidi, těhotné ženy, malé děti a poutníky. Ale staří a nemocní ho potom musí vykoupit almužnou pro potřebné.

Zajímavosti