Turkmenistán – informace, prezident, dovolená, tipy na výlety

Asie
turkmenistan-vlajka

Turkmenistán je turkický stát ležící ve střední Asii, který byl až do roku 1991 součástí SSSR. Většinu území Turkmenistánu tvoří Karakumská poušť a v mnoha oblastech se nacházejí naleziště ropy a především zemního plynu. Co dalšího je dobré o Turkmenistánu vědět a jaká místa zde navštívit v rámci dovolené?

Turkmenistán, dříve Turkmenská sovětská socialistická republika, je prezidentskou republikou v čele s prezidentem, jenž je na základě způsobu vlády považován za diktátora. V Turkmenistánu existuje vláda jedné strany, není zde tedy povolena volná soutěž politických stran.

Na jihovýchodě Turkmenistán sousedí s Afghánistánem, na severovýchodě s Uzbekistánem, na jihozápadě s Íránem, na severozápadě s Kazachstánem a na západě jej omývá Kaspické moře. Podnebí je značně kontinentální, proto jsou pro Turkmenistán typické velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí a malá oblačnost s nízkými úhrny srážek.

Před cestou mimo Evropskou unii je nutné myslet na cestovní pojištění. To nejlevnější lze snadno vyhledat díky online kalkulačce.

Sjednat nejlevnější cestovní pojištění >

TIP: Turkmenistán udržuje úzké vztahy s Tureckem, do značné míry proto, že obě země mají podobný jazyk a společné etnické kořeny. Na jaká místa by se rozhodně měli vydat ti, kteří se rozhodnout navštívit také Turecko?

Mezi oblíbené turistické cíle patří Kapadocie, která je považována za nejkrásnější část země, či například Konya – nejstarší město světa. Milovníci jídla ocení také speciality turecké kuchyně, mezi které patří pide, lahmacun či různé druhy kebabu.

Ašchabad – hlavní město Turkmenistánu

Hlavním městem Turkmenistánu je Ašchabad, který byl založen teprve roku 1818. Díky tomu, že se zde nachází luxusní mramorové paláce a mramorové čtvrti, si Ašchabad vysloužil označení mramorové město.

V 80. letech Ašchabad obsadili Rusové a postavili zde pevnost. Tehdy bylo město provinčním centrem, jelikož se nacházelo u důležité hranice Ruska s Persií. Poté, co se Turkmenistán roku 1917 stal součástí Sovětského svazu, se Ašchabad přejmenoval na Poltorack, nicméně o deset let později byl obnoven původní název.

Ašchabad skýtá řadu významných staveb a institucí.
Ašchabad skýtá řadu významných staveb a institucí.

Rozvoj města byl narušen v roce 1948, kdy v Turkmenistánu proběhlo silné zemětřesení, jež si vyžádalo na 110 000 obětí (60 % tehdejšího obyvatelstva Ašchabadu). Po rozpadu SSSR se stal Ašchabad hlavním městem Turkmenistánu a byla zde postavena řada paláců a dalších významných staveb.

Měna Turkmenistánu

Od roku 2009 je měnou Turkmenistánu nový turkmenský manat (TMT), přičemž jeden manat sestává ze 100 tenge. Hodnota bankovek je 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 500 manatů a hodnota mincí 1, 2, 5, 10, 20 a 50 tenge. V Turkmenistánu není běžné platit kartou, proto je doporučováno mít u sebe dostatek hotovosti. Směnárny lze najít především ve větších městech.

Prezident Turkmenistánu

Současným prezidentem Turkmenistánu je Gurbanguly Mälikgulyýewiç Berdimuhamedow, který byl do funkce zvolen v roce 2007. Stal se tak nástupcem doživotního prezidenta Saparmurata Nijazova, jenž náhle zemřel koncem roku 2006. Berdimuhamedow, který se snaží vytvořit kult osobnosti, je kvůli způsobu vládnutí označován za diktátora Turkmenistánu.

Turkmenistán je prezidentskou republikou a Berdimuhamedow je tedy hlavou státu a zároveň hlavou vlády. V prezidentských volbách oficiálně získal 89,23 % hlasů, nejednalo se však o volby demokratické, jelikož všichni kandidáti pocházeli z Demokratické strany Turkmenistánu, jediné povolené politické strany v zemi.

Ekonomika Turkmenistánu

Turkmenistán se řadí mezi zemědělsko-průmyslové státy, přičemž velkou tradici zde má pastevectví a kočovnictví. Vzhledem k tomu, že je Turkmenistán pouštní stát, je usedlé zemědělství možné pouze v blízkosti řek a kanálů. Mezi významné zdroje vody patří řeka Amudarja, karakumský kanál a Mervská oáza.

Základem zemědělství je dnes pěstování oblí a bavlny. Turkmenistán je po Uzbekistánu největším dodavatelem bavlny do Ruska (ročně vyprodukuje zhruba 400 tisíc tun). Nelze opomenout ani skutečnost, že se na území Turkmenistánu nachází rozsáhlá naleziště ropy a zemního plynu, v jehož těžbě zaujímá 4. až 5. místo na světě. Ropa se vyváží do Evropy přes Kaspické moře. Ekonomika Turkmenistánu je do značné míry financována právě z výnosů z ropy a zemního plynu.

Obyvatelstvo Turkmenistánu

V Turkmenistánu žije přibližně 6 milionů obyvatel (údaj k roku 2020) různých národností. Zhruba 77 % představují Turkmeni, 9,2 % Uzbekové, 6,7 % Rusové a 2 % Kazaši. Dále zde žijí například také Arméni, Ázerbájdžánci, Tataři nebo Ukrajinci.

Turkmenistán je muslimská země, v níž převažuje sunnitský islám. Sunnité tvoří až 90 % obyvatelstva, největší náboženskou menšinou jsou pravoslavní křesťané.

Očkování do Turkmenistánu

Očkování není povinné, je však naléhavě doporučované, zejména pokud jde o očkování proti hepatitidě A. V zemi se rovněž nachází poměrně velké množství nositelů hepatitidy B, proto se vyplatí uvažovat také o očkování proti tomuto typu nemoci, a to zejména osobám, které budou v blízkém kontaktu s místními obyvateli.

V závislosti na typu pobytu je dále doporučováno očkování proti břišnímu tyfu, vzteklině, záškrtu, tetanu a spalničkám.

Dovolená v Turkmenistánu – jaká místa navštívit?

Každý, kdo plánuje dovolenou v Turkmenistánu, musí předem zažádat o vízum. V České republice se turkmenské velvyslanectví nenachází, proto většina lidí podává žádost v Berlíně nebo ve Vídni.

Většinu území Turkmenistánu tvoří Karakumská poušť.
Většinu území Turkmenistánu tvoří Karakumská poušť.

Po příjezdu do země je každý turista povinný vyplnit migrační kartu a uhradit poplatek ve výši 14 amerických dolarů. Poplatek se hradí také při odletu, a to ve výši 25 dolarů.

Podmínkou pro povolení vstupu do Turkmenistánu je také cestovní pas s platností minimálně 6 měsíců po skončení plánované cesty do země.

Mramorové město Ašchabad

Hlavní město Turkmenistánu skýtá řadu mramorových staveb, díky čemuž je také označováno za mramorové město. Pro jejich výstavbu se rozhodl bývalý prezident Saparmurat Nijazov, který se po osamostatnění země po rozpadu SSSR snažil přestavit Ašchabad na ,,bílé město“. Mnoho původních budov a čtvrtí bylo zbouráno, aby mohly být nahrazeny novými.

Plán učinit z Ašchabadu mramorové město se vydařil – hlavní město Turkmenistánu bylo na základě množství použitého mramoru dokonce zapsáno do Guinessovy knihy rekordů.

A za jakými památkami se v Ašchabadu vydat? Za návštěvu jistě stojí Turkmenbašiho palác, mešita Ertugrul Gazi, Pomník zemětřesení, palác Rukhiyet či Turkmenská věž.

Brána do pekla

Za turkmenskou bránu do pekla je označován ohnivý kráter v poušti Karakum, který hoří již od roku 1971. Tento neobvyklý úkaz se stal vyhledávaným turistickým cílem a stal se tím, co Turkmenistán do značné míry proslavilo.

A jak tato slavná brána do pekla vlastně vznikla? V roce 1971 zde sovětští geologové zkoumali ložisko zemního plynu. Při vrtání došlo k propadnutí podloží, čímž vznikl kráter o hloubce přibližně 20 metrů a průměru 100 metrů. Vzhledem k tomu, že byly proraženy izolační vrstvy horniny, začal zemní plyn unikat na zemský povrch. Aby se nešířil po okolí, rozhodli se jej geologové zapálit, přičemž předpokládali, že ložisko brzy vyhoří. To se však nestalo a unikající zemní plyn hoří již 50 let.

Mešita Gypjak

Mešita Gypjak představuje největší mešitu střední Asie. Nachází se asi 7 kilometrů od Ašchabadu, hlavního města Turkmenistánu, a byla postavena za vlády bývalého prezidenta Saparmurata Niyazova jako místo jeho posledního odpočinku. Byla otevřena roku 2004 a Niyazov zde byl pochován roku 2006.

Pozůstatky parthské říše

Pozůstatky původní parthské říše, která existovala od roku 247 př. n. l. do roku 224 n. l., jsou k nalezení na obchodní křižovatce v turkmenské Nise a byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na místě se stále nacházejí dosud nevykopané zbytky starověké civilizace. Během archeologických vykopávek zde byly odhaleny zbytky starých, bohatě zdobených budov.

Parthská říše se rozkládala na území dnešní Sýrie, Turkmenistánu, Turecka, Pákistánu, Arménie, Afghánistánu a Saúdské Arábie. Zhruba sto let po svém založení dosáhla velmocenského postavení na Předním východě a jakožto mocná říše dokázala zabránit romské expanzi.

Merv a Kyz Kala

Merv jsou ruiny starověkého města, které založil Alexandr Makedonský v jedné z místních oáz. Nachází se zde archeologické naleziště s původními stavbami a opevněním, které rozhodně stojí za to navštívit.

Nedaleko pozůstatků starého města se nachází Kyz Kala, což je zase středověká pevnost. Pojí se s ní legenda o mladých mužích a dívkách, kteří se sešli pouze pod podmínkou, že dívka dohodí jablkem až k sousední pevnosti, jež je vzdálená přibližně 80 metrů.

Jezero Baharden

Baharden je podzemní sirovodíkové jezero, které dosahuje teploty až 36 °C. Nachází se v jeskyni na úpatí hor Kopet-Dag a lze se v něm i koupat, nicméně ti, kteří se chtějí vyhnout zdravotním problémům, by ve vodě neměli setrvávat déle než 15 minut. V neosvětlených částech jeskyně žije početná populace netopýrů.

Kuňja-Urgenč

Kuňja-Urgenč je město na severovýchodě Turkmenistánu, které leží na území staršího města Urgenč, hlavního města historického území Chórezm, které bylo součástí Achajmenovské říše. Nachází se zde řada středověkých staveb, například mešita, mauzolea, minaret nebo zbytky původních pevností.

Ve městě  Kuňja-Urgenč se nachází středověké stavby, mauzolea, minarety i zbytky původních pevností.
Ve městě Kuňja-Urgenč se nachází středověké stavby, mauzolea, minarety i zbytky původních pevností.

Turkmenistán a koronavirus

Mnozí z nás jistě zaznamenali, že Turkmenistán slovo koronavirus zakázal a že vláda výskyt onemocnění v zemi zcela popírá. Koronavirus v Turkmenistánu zkrátka oficiálně nikdo neměl, nemá a zřejmě ani nebude mít. A to i přesto, že zde na koronavirus s největší pravděpodobností zemřel turecký diplomat a vysoce postavený politik.

Dle vyjádření zdravotních sester a dalších pracovníků tamních nemocnic je situace v Turkmenistánu kritická. Pacientům s koronavirem se nedostává potřebné péče ani léků na tišení bolesti, injekce v některých případech údajně aplikují uklízečky. Dle stanice BBC je koronavirus nazýván zápalem plic a výsledky testů pacientům nikdy nejsou předány v písemné formě.

Ačkoliv se koronavirem celosvětově nakazilo více než 230 milionů lidí, Turkmenistán od začátku pandemie nenahlásil ani jeden případ. Dle nezávislých organizací, aktivistů i místních obyvatel však země od září 2021 zažívá třetí a pravděpodobně nejhorší vlnu pandemie.

Co navštívitDovolenáInformaceZajímavosti