Káva a její historie

kava-a-jeji-historie-2

Máte rádi kávu? Určitě nejste jediní. Tento lahodný nápoj milovali lidé už před pěti sty lety natolik, že si povídali legendy o tom, jak byl objeven. Zajímá vás skutečnost?!

Honoré de Balzac tvrdil, že káva je „motorem myšlenek“. Prameny uvádějí, že tento francouzský literát dokázal při intenzivní práci vypít až 60 šálků kávy denně.

Podobné množství kávy konzumoval i francouzský filozof Voltair. Na varování lékaře, že má na něj káva účinky jako pomalu působící jed, odpověděl: „Máte pravdu, na mě tento jed působí už 80 let.”

Ludvik van Beethoven si potrpěl na to, aby byl jeho šálek kávy připraven přesně ze 60 kávových zrn.

Rekord v pití kávy drží Mr. Gemsock z Clevelandu. Během 24 hodin dokázal vypít neuvěřitelných 85 velkých hrnků kávy.

Lidem, kterým požívání kávy působí zdravotní potíže, ale přesto se jí nechtějí vzdát, může být náhražkou káva bez kofeinu. Ta obsahuje lahodné látky, které vznikají pražením zrn, a zahání únavu stejně jako kterákoli jiná káva, ale neovlivňuje činnost srdce.

Snědí objevitelé

O poznání účinků kávy se traduje mnoho legend. Pocházejí především z arabské části světa. Právě arabští věřící se svým centrem v posvátné Mekce se zasloužili o rozšíření kávy do Evropy.

Bylo nebylo… povídá se již od 15. století. Poprvé účinky tmavočervených bobulek objevil arabský pastýř Kalim. Den co den se vydával do kopců na pastvu koz a večer co večer se s nimi vracel unaven domů. Zvířata se táhla pomalu, únavou se jim pletly nohy, a pastýř si nejednou posteskl, jak by mu bylo lépe, kdyby šla rychleji a on by se mohl konečně vyspat.

Jednoho dne se při zpáteční cestě z travnatých pahorkatin kozy napásly na stále zeleném keři a pojednou ožili. Vypráví se, že Kalim pozoroval „skotačivé chování koz“.

Kávu milovali lidé už před pěti sty lety natolik, že si povídali legendy o tom, jak byla objevena.
Kávu milovali lidé už před pěti sty lety natolik, že si povídali legendy o tom, jak byla objevena.

Když se tentokrát vrátil do vsi před setměním, vyprávěl příhodu opatovi nedalekého kláštera. Toho objevení tajemného keře nadchlo natolik, že nechal natrhat jeho listy a plody, a ty pak svařit do nápoje. Káva byla na světě. Jako první ji ochutnali mniši, kteří usínali při dlouhých nočních motlitbách.

Teprve později bylo objeveno, že chuť kávy je lahodná teprve tehdy, když se plody před přípravou opraží a rozemelou na prášek.

Další legenda povídá o arabském šejkovi Ikarovi, který žil ve vyhnanství. Objevil prý keř s omamně vonícími květy a krásně zbarvenými plody, jehož léčivé účinky mu usnadnily návrat do Mekky. Stal se totiž léčitelem a zázračným odvarem uzdravil vládcovu dceru, která se do něj zamilovala.

Přes muslimy do křesťanského světa

Káva je sice známá asi tisíc let, ale teprve od 15. století dochází k jejímu rozšíření. Větší pozornost se pěstování kávovníku začala věnovat teprve po vyšlechtění jeho kulturních odrůd. V této době se začíná objevovat v Egyptě, později na Arabském poloostrově.

Na konci 17. století jsou semena odvezena do východní Indie, kde se ale mnoho kávových plantáží nedochovalo. V podhůří Himálaje stejně jako na Srí Lance je nahradilo pěstování čaje.

Dnes jsou největšími dodavateli kávových zrn jihoamerické a středoamerické země, zejména Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Venezuela, Peru, Kostarika, Mexiko a Kuba. Mezi africké pěstitele kávy patří Pobřeží slonoviny, Angola a Guinea. Dalšími významnými vývozci kávy jsou Indie a Indonésie.

Káva si získala oblibu především díky osobité atmosféře kaváren vznikajících v oblasti kolem Mekky a Medíny. Tato dvě města byla centrem duchovního světa muslimů a stala se jakýmsi odrazovým můstkem pro rozšíření obliby pití kávy do ostatních zemí, kde se lidé přikláněli k islámu. Na počátku 16. století vznikla první kavárna v Káhiře.

V minulosti byly kavárny centrem kulturního a společenského života.
V minulosti byly kavárny centrem kulturního a společenského života.

První větší dodávka kávových zrn přistála u italských břehů v roce 1615. První kavárna byla zřízena o deset let později v Benátkách.

V roce 1652 se slavnostním otevřením pařížské kavárny nedaleko opery s názvem Stará francouzská komedie stala káva nápojem intelektuálů. V pohodlných křeslech se nad horkým šálkem podmanivé vůně scházeli slavní herci, skladatelé a spisovatelé.

Zpočátku navštěvovali kavárny výhradně muži, přesto jejich počet nezadržitelně stoupal. V Londýně vznikl první kavárenský podnik na konci roku 1652, na sklonku 17. století jich už bylo přes tři sta. Kavárny se staly centrem kulturního a společenského života. Přístup byl povolen i ženám.

O kupci z Damašku

První kavárna u nás byla založena v Praze. Na konci 17. století začal provozovat pouliční prodej kávy podnikavý Arab Gorgos Hatalah il Damaški, česky zvaný Jiří Deodat.

Zpočátku vařil kávu ve svém bytě a celé kavárenské zařízení, které tvořil kbelík s uvařenou kávou, třtinový cukr, pár koflíků a naběračka, nosil na cestách pražskými ulicemi s sebou. Roku 1714 získal měšťanské právo a mohl si pod malostranskou Mosteckou věží otevřít kavárnu.

Zásluhou Turka Achmeta byla druhá česká kavárna založena v Brně. Obliba kávy rostla a jen v Brně se počet kaváren na konci 18. století vyšplhal k devadesátce.

Na přelomu století byly kavárničky a kavárny považovány za nedílnou součást společenského života. A tak je tomu dodnes.