Cestování za jídlem III. – udělejte „sýýýr“. A čokoládu!

syr

Dokola jsem opakovala (a stále opakuji), že Evropu si nechávám na důchod. A přiznejme si to, hlavním důvodem je, že na ni nemám. Dříve peníze, teď čas. Zájezdy se slevou na člověka dneska odevšad blikají, ale před deseti lety to tak nebylo. Absolvovala jsem jich tedy jen pár. Jeden z nejlepších jsme podnikli za sýrem a čokoládou. Hádejte kam?

Do Švýcarska. Nebyla to asi tak těžká hádanka. Země, která člověka nejprve šokuje neuvěřitelným pořádkem, poté potěší pitoreskními stavbičkami a na závěr uvede v extázi dokonalými pochutinami. Sýr a čokoláda – to jsou symboly.

Švýcarsko skutečně vypadá jako krajina krávy Milky, takže vás nepřekvapí, že kakao je zde sametově jemné a člověk by klidně věřil, že voňavý sýr rozpuštěný ve fondue je z mléka od fialové dojnice.

Aby byl zážitek dokonalý, vydejte se jako my na poznávací dovolenou. Když si jídlo dáte přímo v místě, odkud pochází, navíc s pocitem, že víte, jak vzniklo, promění se večeře v takřka spirituální zážitek. Kde začít?

My to vzali od čokoládovny Nestlé. Ta má tu výhodu, že jsou tu připraveni nejen na čokoholiky a vděčné strávníky jakýchkoli dobrot, ale i na turisty.

Výrobnou tedy vede prohlídková trasa, na které vám průvodce nejen ochotně povypráví o výrobě čokolády, pralinek a historii firmy, ale dá i ochutnat. Nejprve nezpracované kakaové boby, potom oříšky a na závěr hotové bonbóny a lanýže.

Rada ostřílené konzumentky: nenechte se napálit obrovskými pytli ve výrobě, ze kterých zdánlivě beztrestně můžete vyjíst tolik mandlí a dochucovadel, kolik se do vás vejde. Kamery a ochranku tu asi nemají, ale trestem vám bude právě to, že se toho potom do vás už moc nevejde. Závěrečná degustace ztrácí na kouzle, když je každé další sousto natlačeno do žaludku násilím.

Jak je švýcarská čokoláda královnou sladkostí, tak je švýcarský sýr králem slaných dobrot. Jeden z nejlepších vyrábí v Appenzellu – a stejně jako v případě Nestlé, i slavnou továrnu na Appenzeller můžete navštívit v rámci prohlídky.

Vše je tu předpisově čisté a nablýskané, audiovizuálního průvodce tvoří černá krabička, kterou dostanete do ruky, a moderní informační tabule.

Na Appenzell vzpomínám obzvlášť ráda – pokaždé, když si v pražském supermarketu kupuji jejich sýr. Naposled jsem si ho ale připomněla docela jinde: v Jiri, malebném městečku uprostřed Himálaje, které v Nepálu něčím vyniká. Postavili ho Švýcaři v rámci rozvojové pomoci.

A hádejte, co tu mimo jiné zřídili? Sýrárnu! Je sice ušmudlaná, s dřevěnými káděmi na mléko a průvodcem z masa a kostí. Ale sýr, tady vyrobený z jačího mléka, mají stejně dobrý jako Švýcaři! Možná ještě lepší!