I u cestovních kanceláří si klienti musí dávat pozor na nekalé praktiky. „Obchodní praktika je nekalá, pokud je jednání vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a může podstatně ovlivnit jeho rozhodování. Existují dva různé stupně, a to agresivní a klamavé obchodní praktiky,“ uvedla Veronika Vároši z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR).

Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, nekalost se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny.

„Obchodní praktika je agresivní, pokud svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele,“ vysvětluje rozdíl mezi agresivní a nekalou praktikou Vároši.

Definice takového jednání obsahuje příloha č. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

“Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k následujícím okolnostem: načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky, způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost, vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele a hrozba protiprávním jednáním,“ vypočítává Vároši.

A co jsou to klamavé obchodní praktiky? Ty popisuje příloha č. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

„Podle zákona je obchodní praktika klamavá, pokud je při ní použit nepravdivý údaj, nebo je důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit, dále pokud je opomenuto uvedení důležitého údaje nebo je nesrozumitelný či nejednoznačný pro spotřebitele. Také pokud vede způsob prezentace služby (výrobku), včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh, k záměně s jiným službami (výrobky), nebo není dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal,“ vyjmenovala možné případy Vároši z MMR.

Ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR

Publikováno: 30. 11. 2020