
Polské Maledivy – trasy, nejkrásnější místa k návštěvě i ubytování
Polské Maledivy lákají na křišťálově čistou vodu, dramatické skalní útesy a jedinečnou atmosféru. Park Gródek v Jaworznu a...
Číst víceJedna z nejvíce navštěvovaných a pravděpodobně i nejznámějších památek ve Vatikánu je Sixtinská kaple. Její popularita je především díky stropním freskám, které maloval jeden z nejznámějších italských malířů Michelangelo Buonarroti. Kromě něho na malbách pracoval Sando Botticelli, Bernardino di Betto (známější pod jménem Pinturicchio) nebo Luca Signorelli.
Sixtinská kaple byla postavena v 15. století za pontifikátu (za úřadu papeže) Sixta IV. podle kterého je i kaple pojmenovaná. Je součástí Vatikánských muzeí a žádný návštěvník v ní nesmí pořizovat fotografie.
Shrnutí článku
Vstup do Sixtinské kaple – návštěvníci Sixtinské kaple si mohou zakoupit vstupenky online a tím tak přeskočit mnohdy i několikahodinovou frontu.
Michelangelo a Sixtinská kaple – svou popularitu má Sixtinská kaple především díky freskám, které namaloval italský malíř Michelangelo Buonarroti. Přestože dnes je za své dílo obdivován, v minulosti musely být některé jeho malby dokonce upraveny.
Historie Sixtinské kaple – podle papeže Sixta IV. je pojmenována pravděpodobně nejslavnější kaple na světě. Začala se stavět v 15. století a svou slávu si nese až do 21. století.
Původně sloužila převážně pro shromáždění sboru kardinálů, kteří zde mimo jiné volili (a stále volí) při konkláve nového papeže. Zajímavostí je, že na samotnou kapli navazuje malá místnost, kde se zvolený papež po volbě obléká do bílého roucha, a následně předstupuje na balkon, aby pozdravil dav na Svatopeterském náměstí.
Vstup do Sixtinské kaple je přístupný veřejnosti v rámci Vatikánských muzeí. I z toho důvodu se vyplatí zakoupit vstupenky předem. V období hlavní sezóny je nejlepší zakoupit vstupenky i několik týdnů dopředu, aby měli návštěvníci jistotu, že se dostanou dovnitř.
Zakoupit vstup do Sixtinské kaple předem je výhodný především kvůli frontě, která bývá mnohdy na hodiny a také kvůli tomu, že vstupenky se mnohdy rychle vyprodávají. V takovém případě se pak vyplatí zakoupit vstupenky s průvodci.
Jedinou nevýhodou může být, že vstup do Sixtinské kaple v předprodeji není levnější, zato návštěvníci ušetří spoustu času. Na druhou stranu společně se vstupem do Sixtinské kaple je umožněn vstup do zbytku Vatikánských muzeí.
Největší pravděpodobnost minimálních davů je v listopadu, lednu, únoru, březnu a období do Velikonoc, kdy je tak nejlepší si naplánovat cestu například i s dětmi. Od Velikonoc a poté hlavně během léta je turistů naopak nejvíce a fronty na vstupenky jsou mnohdy až hodinové.
V případě, že jsou vstupenky zakoupeny předem, není důležité, v kolik hodin návštěvníci dorazí. V opačném případě se vyplatí dorazit před otevírací dobou, nebo nejlépe před. V brzkých ranních hodinách je nejvyšší šance na minimum návštěvníků a navíc také na klidnější prohlídku všech fresek.
Vstup do Sixtinské kaple, stejně jako do ostatních kaplí v Itálii, má také svá pravidla co se týká oblečení. Obecně se doporučuje mít zakrytá kolena, ramena, břicho a sundat pokrývku hlavy. Nicméně vždy záleží na dané kontrole, jak moc je přísná a jak moc bude daná pravidla dodržovat.
Vstupenky do Sixtinské kaple se pohybují 20 EUR, kdy děti do 6 neplatí nic (stejně jako invalidní návštěvníci) a děti od 6 do 18 let platí 8 EUR.
Do Sixtinské kaple vstupenky neplatí poslední neděli v měsíci, kdy je vstup pro všechny zdarma. Nicméně je třeba počítat, že takový akce přiláká mnoho návštěvníku a fronty jsou opravdu pro vytrvalé jedince. Případně je možné přijít například hodinu před otevírací dobou a mít tak jedno z prvních míst ve frontě.
Stropní fresky začal Michelangelo v Sixtinské kapli malovat na začátku 16. století a byly vytvořeny ve dvou etapách. Ta první byla veřejnosti oficiálně představena 1. listopadu 1512. Zprvu malíř autorství odmítal, protože se cítil více jako sochař.
V roce 1536 Michelangelo začal pracovat na fresce Poslední soud, kde na jedné postavě znázornil i sám sebe. Konkrétně se jedná o staženou lidské kůži v rukou svatého Bartoloměje, která má právě Michelangelův obličej.
Dle některých zdrojů právě toto znázornění má představovat jeho pocity v dobách, kdy pracoval pro církev.
Samotná jeho díla jsou považována za vrchol renesančních maleb a sám Michelangelo musel po prvních malbách přestat, jelikož je vytvářel v leže, kdy mu barvy kapaly do očí, což mu způsobilo zdravotní komplikace.
Michelangelo Sixtinskou kapli vymaloval pravou rukou, přestože byl levák. Tuto svou stránku musel nicméně před církví skrývat, jelikož církev považovala leváky za ďáblovy spojence.
Strop Sixtinské kaple je vymalován kresbami ze Starého zákona. Tou nejvíce ikonickou je pravděpodobně malba Stvoření Adama. Hlavní podstatou malby je vyobrazení Boha, jak se dotýká Adamových prstů a tím mu dává život.
Poslední soud je další z významných maleb, kterou Michelangelo začal tvořit několik let po stropních freskách, přestože autorství několikrát odmítl. Na malbě je před 300 osob a jednou z nic je dokonce sám malíř.
Nicméně po dokončení posledního soudu se na umělce svrhla vlha kritiky. Zejména církvi se nelíbilo celkové vyznění malby.
Největší kritika byla zejména na vyobrazení Krista, jakožto více sportovního muže než božího syna, vyobrazení andělů, kteří nebyli výrazně odlišení od ostatních hříšníků nebo svatých, nebo přílišná obnaženost určitých postav.
Z toho důvodu byla nakonec freska upravená, nicméně až po smrti Michelangela. Některým postavám byla domalována roucha, která měla zakrýt intimní partie. Kdo měl samotné úpravy na starost?
Několik let po Michelangelově smrti církev nařídila upravit část fresek, které byly podle ni nevhodné. Některé obrazy totiž obsahovaly dle církve příliš mnoho nahoty a nebyly tak dle ní morální.
Nařízení přišlo od papeže Piuse IV. v 60. letech 16. století. Konkrétně měly být vybrané postavy zakryty, aby byly blíže církevnímu uvažování. A právě zmíněné úpravy měl za úkol umělec Daniele da Volterra.
Volterra obdivoval Michelangela a z toho důvodu se snažil co nejméně zasahovat do jeho autorství. Malby musel dokonce předělávat vícekrát, protože církev stále nebyla spokojena.
Volterra současně dostal přezdívku „malíř trenek“. Ta měla ukazovat právě na velkou část úprav, které na freskách prováděl.
Nejvíce úprav provedl Volterra na obrazech Stvoření Adama nebo Poslední soud. Přestože se Volterra snažil co nejméně zasahovat do maleb, byly jeho změny i tak mnohdy považovány za nezdařilé. Převážně z toho důvodu, že nedodržovaly myšlenku Michelangela a jeho záměr vyjadřovat nahotu.
První velká rekonstrukce Sixtinské kaple, resp. jejich fresek, proběhla v 19. století. Malby měly být očištěny od prachu a nečistot, nicméně rekonstrukce nebyla tak úplně úspěšná.
Na konci 20. století probíhala jedna z nejkomplexnějších restaurací. Hlavním cílem bylo malby vyčistit a vrátit jim jejich původní barvy. V tu dobu byla dokonce kaple kvůli rekonstrukci zavřená téměř 14 let.
Navíc v té době také vznikl pověstný zákaz fotografování. Restaurování Sixtinské kaple totiž financovala japonská televize, která měla dlouhá léta autorská práva na veškeré fotografie a jako jediná mohla uvnitř natáčet a fotit. Tento zákaz ponechal papež i po tom, co práva televizi vypršela.
V novodobé historii pak restaurátoři jednou ročně celý měsíc po nocích odstraňují z fresek sůl, která se na malby dostane kvůli turistům, kteří společně se svou přítomností přinesou do kaple určitou vlhkost.
Nejenže musí restaurátoři postavit lešení s velkou opatrností, aby žádnou z maleb nepoškrábali, musí také fresky následně zafixovat speciálním roztokem. Na restaurování se vždy podílí restaurátoři z celého světa, aby malby z 15. století byly zachovány a nebyly poškozeny původní fresky.
Na začátku 21. století byla navíc do kaple nainstalovaná speciální čisticí technika, která drží hladinu oxidu uhličitého na vhodné míře, aby nebyly malby poškozeny.
Sixtinská kaple je postavena na místě kaple Magna. Tu chtěl papež Sixt IV. přestavět v rámci přestavby Vatikánu na symbolické centrum církve. Současně z kaple chtěl udělat určitý vzor pro další církevní stavby. Není proto náhodou, že rozměry Sixtinské kaple jsou stejné, jako rozměry biblického Šalamounova chrámu.
Sixtinská kaple byla postavena v 70. a 80. letech 15. století. Už od prvopočátků měla sloužit jako místo pro speciální účely a události, jako byly korunovace nebo jiné ceremonie.
Pravděpodobně největší slávu ji přinesly stropní renesanční fresky, které má na svědomí převážně Michelangelo Buonarroti. Přestože s ním spolupracovala celá řada dalších umělců, většinu kreseb má na svědomí právě Michelangelo.
Konkrétně se jedná například o cyklus devíti obrazů ze Starého zákona, včetně Stvoření Adama nebo monumentální freska Poslední soud.
Publikováno: 1. 5. 2025
© 2025 iCesty.cz. Všechna práva vyhrazena.
Nakódoval leoslang.cz