Čínská kuchyně proslula rafinovaností, barevností, rozmanitostí, nezaměnitelnou chutí a typickou vůní. Rozhodnete-li se nepochutnávat si na ní jen v restauracích a barech, nýbrž se s kuráží postavíte za sporák, bude se vám možná hodit pár „rad“.

Hned ze začátku si jmenujme hlavní suroviny čínské kuchyně. K vaření budeme potřebovat rýži, asijské nudle, vepřové a drůbeží maso, ryby a mořské plody, rýžový škrob, oleje, tropické ovoce, sójovou omáčku, černé houby, čaj, koření a bylinky.

Neodmyslitelnou součástí „číny“ je zelenina, nakupme tedy cibuli, česnek, chilli papričky, čínské zelí, pórek, špenát, lilek, ředkev květák atd. U nás ne zrovna obvyklou zeleninou jsou bambusové výhonky.

Zdravá čínská kuchyně je dnes ve světě natolik oblíbená, že vznikají nejen bary a restaurace nabízející tradiční čínské pokrmy, ale také obchody, které se specializují na pochutiny této země. Ty rozšiřují sortiment a vedle polotovarů nyní snadno seženeme i originální suroviny. Oblíbené je mimochodem také oblečení z Číny z obchodů Shein nebo AliExpress.

Pojďme tedy nakupovat! Červený chilli olej, chilli ocet, zázvorové víno a zázvorový olej – to vše patří do košíku spolu s bambusovými výhonky. Ty jsou doplňkem mnoha pokrmů a mimo to se podávají i jako samotné jídlo. Ti, kteří neradi experimentují, je mohou nahradit kedlubnou.

TIP: Všemožné ingredience potřebné pro přípravu asijské kuchyně, jsou k dostání ve velkém například v pražské tržnici Sapa. Vietnamském státu ve státě.

Dále koupíme čínský rýžový ocet a sladkokyselou, sójovou a ústřicovou omáčku. Každá má svou typickou chuť a vůni a utrácet se v tomto případě vyplatí.

Na závěr něco málo o houbách. V Číně se vaří z hub mu-err, což je čínská odrůda smržů, které jsou u nás k dostání jen sušené. Pokud v zájmu čerstvosti obětujete originalitu, pak doporučujeme hříbky nebo hlívu ústřičnou.

Pár tipů, jak vařit

Základem jsou správný tepelný zdroj a správná nádoba. Nejlepší je známá pánev wok. Zajišťuje rychlý přenos tepla a dá se v ní připravit více potravin najednou. To, co se usmaží nejrychleji, se odsune na okraj, avšak je dále udržováno v teple.

Co se ohně týče, nejlépe poslouží otevřený hořák plynového sporáku. Manipulace s intenzitou plamene totiž dodává čínským pokrmům tu správnou barvu a křehkost.

Všechny suroviny pro daný pokrm si nejprve připravíme a poté je smažíme či vaříme, jak káže recept.

V krájení se těžko napoprvé vyrovnáte zručnosti čínských šéfkuchařů, ale když budete mít správně ostrý nůž či sekáček, pravděpodobně vaše snaha neskončí fiaskem. Krájíme na nudličky, kostičky či plátky.

Jak „čínu“ podávat?

Chcete-li čínské jídlo servírovat vskutku tradičně, neměli byste polévkou začínat, nýbrž končit. Pro Číňany je polévka závěrečným chodem. Jídla zapíjí čajem či rýžovým vínem.

Pokrmy jsou hostům předkládány ve větších kulatých nebo oválných mělkých mísách. Jídelní misky jsou z porcelánu, na jehož jakost jsou mnozí hostitelé více hrdí než na samotná mistrovská díla svých kuchařů.

Mísy s pochutinami se urovnají doprostřed stolu a každý si nabírá, kolik hrdlo ráčí. Jako příloha se podává rýže. Ta bývá trochu rozvařená, aby šla dobře nabrat hůlkami.

Publikováno: 8. 5. 2020