Počátkem dubna přivítal hrad a zámek Bečov nad Teplou miliontého návštěvníka. Známe ale historii zámku a co vše tomuto číslu předcházelo?

V západní části naší republiky, nedaleko lázní Karlovy Vary, leží na pravém břehu řeky Teplá, uprostřed Slavkovského lesa městečko Bečov nad Teplou. Ačkoliv toto sídlo oplývá bohatými dějinami a kulturními či přírodními památkami, hlavním turistickým lákadlem je výjimečný historický areál s gotickým hradem, renesančním palácem a barokním zámkem.

Zámek Bečov

Hrad Bečov nad Teplou byl založen na počátku čtrnáctého století rodem pánů z Oseka. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem patnáctého a v první polovině šestnáctého století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna. Pod hradem stojí zámek z osmnáctého století, který má původní renesanční jádro.

Za držení bečovského panství belgickým rodem Beaufort-Spontin navrhli významní architekti Josef Zítek a Josef Mocker rozsáhlou přestavbu areálu v romantickém stylu. Z důvodu nedostatku financí byly jejich návrhy realizovány pouze v omezené míře. Díky tomu, že se po celou dobu existence hradozámeckého areálu prakticky nebouralo, se do dnešní doby dochoval jedinečný soubor historických budov.

Relikviář svatého Maura

Relikviář svatého Maura je jedinečnou a výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu.

Relikviář patří do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140×42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Relikviář byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (nachází se na území Belgie). Klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Po Francouzské revoluci byl klášter zrušen a relikviář přesunut do spřáteleného farního kostela, kde byl uložen mezi starým nábytkem.

Od církevní rady jej značně poškozený odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu, poté jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Za druhé světové války kolaborovali s nacisty, proto museli po vydání Benešových dekretů opustit republiku. Relikviář ukryli pod podlahu hradní kaple Navštívení Panny Marie.

Roku 1984 začal o odkoupení historické památky vyjednávat obchodník z USA. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté. Díky několika indiciím se kriminalistickému týmu podařilo relikviář vytipovat. V listopadu 1985 začali prohledávat celý bečovský areál a následně byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven.

Po nálezu byl relikviář zapůjčen Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, které vypracovalo první expertizu. Relikviář byl ohodnocen jako památka nevyčíslitelné hodnoty a jeho vývoz tudíž nepřipadal v úvahu. V důsledku nevhodného uložení ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu a vyžadoval odborné restaurování. Restaurátorské práce mohly začít až v roce 1991.

Náročného a zdlouhavého procesu restaurování se ujal Státní úřad památkové péče. Práce trvaly dlouhých 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny. Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní jádro se již nedalo použít. Restaurátorské práce byly dokončeny roku 2002.

Publikováno: 25. 9. 2020