Chrám Boží Moudrosti

AsieDovolenáEvropa
hagia-sofia

Chrám Boží Moudrosti – Hagia Sofia – se nachází v Istanbulu, městě na dvou kontinentech. Hned naproti se do výše tyčí Modrá mešita. Jsou jako dvě strany jedné mince. Prastará katedrála s pohnutou minulostí a honosná mešita, kvůli které byl v Kábě v Mekce přistavěn minaret (to aby ji náhodou v majestátu nepředstihla). Obě stavby oslnivě krásné, každá jinak.

Hagia Sofia byla postavena v dobách Byzantské říše jako vrchol architektonického umu a i dnes se řadí mezi nejvýznamnější památky Istanbulu. Když Istanbul ovládli Osmané, snažilo se mnoho panovníků vybudovat stavbu krásnější a honosnější, ale jen málokdo uspěl.

Traduje se, že kráse byzantského chrámu se vyrovnají jen dvě stavby v celém Turecku: Modrá mešita Sultanahmet a Sulejmanova mešita v Edirne.

Na skok za prastarým architektem

Hagia Sofia byla postavena už v průběhu šestého století, aby velebila Boží moudrost, což jí také bylo vetknuto do jména. Stanula na místě někdejšího Velkého kostela, Megale Ekklesia. Tehdy se byzantský císař Justinián rozhodl, že mu má být vystavěn chrám hodný Boha i císaře.

Za tím účelem si povolal fyzika Isidora z Milétu a matematika Anthémia z Trallu, kteří císařovo přání splnili. Málokdo je v následujících staletích překonal. Jen Anthémius zemřel během prvního roku stavby a dokončení se tedy nedočkal.

Hagia Sofia trpěla svojí polohou, často ji zastihlo nějaké zemětřesení, nejednou bylo nutno přebudovat kus stavby. Při jednom z obzvláště silných zemětřesení se zhroutila celá hlavní chrámová loď.

Vždy se však našel šikovný architekt, který chrám po jakékoliv nehodě vyspravil podle původního plánu.

Velký zvrat a recept na nesmrtelnost

Křesťanskému Bohu sloužila Hagia Sofia až do roku 1453. Tehdy nastal zvrat v dějinách. Padla Byzantská říše, císař byl sesazen a na jeho místo dosedl sultán. Naštěstí se sultánovi Hagia Sofia zalíbila, a tak ji nenechal zlikvidovat.

Rozhodl se pro jiný radikální čin. Nechal přemalovat zdejší ikony a kompletně zakryl křesťanskou výzdobu. Tu nahradilo nespočet mozaik a kaligraficky vyvedených veršů z koránu.

Celá ironie křesťanského a muslimského světa vsazená do jediného chrámu. Jedna z největších architektonických tragédií křesťanského světa byla dokončena.

Během šestnáctého století se začala projevovat únava materiálu a stavba vzhlížela chatrněji a chatrněji. Sultán Sulejman II proto povolal svého dvorního architekta Sinana, autora návrhu Sulejmanovy mešity v Edirne, aby chrám Boží Moudrosti vyspravil.

Sinan byl jistě tím pravým, který se měl rekonstrukce chopit. Je považován za vůbec prvního architekta, který bral ve svých návrzích v potaz možnost zemětřesení.

Sinan Hagia Sophiu nejenom zrekonstruoval, přistavěl jí minarety, sultánovo lóže a Sulejmanovo mauzoleum. Až do roku 1935 byly k bývalému chrámu přistavovány další a další muslimské artefakty.

Z chrámu mešita a z mešity muzeum

V roce 1935 padla Osmanská říše a do čela nově vzniklé Turecké republiky se postavil reformátor Mustafa Kemal, zvaný Atatürk, otec Turek.

Nemohl si nevšimnout okouzlující stavby, v níž se snoubí prvky pozdní antiky, rané byzantské architektury i architektury islámské. Byl si také vědom pohnuté historie chrámu, potažmo mešity, a stavbu proměnil v muzeum.

Nechal odkrýt křesťanské fresky, jimž v popředí kontrastuje muslimská kaligrafie. Z chrámu Boží Moudrosti se stalo muzeum dvou náboženství. Něco, co se ve světě jen tak nevidí! Tu verš z Koránu, tam výjev z Bible.

A zvenku? Načervenalá byzantská stavba naproti bílým zdem Modré mešity. Dva kontrasty odrážející střet kultur, provázející celé dějiny lidstva.