Ukážeme vám, že (docela malé, ale nikoli nevýznamné) píseční plochy najdeme i v České republice.

Nejznámější

Tento přesyp je nejznámější a mnozí z vás o něm možná slyšeli, nebo tam dokonce i byli.  Přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova (vznikla roku 1954) se nachází v jižních Čechách v CHKO Třeboňsko. Najdete tu vátý písek s dunami a výskytem vzácných pískomilných rostlin.

Plocha pokrytá pískem je jen sem tam porostlá borovicemi a teplomilnými rostlinami – písek tu má tedy „volnou ruku“ a vytváří krásné duny. Ale nečekejte, že se ocitnete na  Sahaře – duny bývají vysoké jen několik centimetrů. Vstup na území je zakázán, ale můžete se kochat z cesty. Písek sem byl navátý koncem pleistocénu.

Nejrozsáhlejší

Přesypy u Rokytna jsou v Česku nejrozsáhlejší – zabírají rozlohu zhruba 7 hektarů. Leží kolem 10 kilometrů od Hradce Králové.

V Polabí najdeme i jiné váté písky – ve středním Polabí poté, co ustoupil ledovec, nastaly výrazně lepší podmínky pro vznik přesypů. Při meandrech řek se usazovaly naplavené písky a větry, které vály převážně jedním směrem, odvály tyto usazeniny na další území. Plochy pak většinou zarostly borovým lesem. Nejvyšší duny, které tu kdy byly, lidé již bohužel vytěžili. K přesypům se dostanete z Rokytna silnicí směrem na Býšť.

Nejzachovalejší

Písty u Nymburka skrývají na necelých 4 hektarech nejzachovalejší dunu u nás. Přesypy najdete na jihozápadním okraji obce. Plocha je zalesněná, ale část přesypu je odkrytá. Stromy mají ale jednu důležitou funkci – chrání památku před větrem, a tak i když tu nenajdete malé duny, chrání písek před roznesením do okolí. Tyto duny jsou nepěkným důkazem, jak turistika může mít negativní dopad na krajinu – duna se snižuje.

Roste tu vzácná flora a žije vzácná fauna. Třeba mravkolvi – běžní na jihu afrického kontinentu – jsou opravdovou raritou. Dravé larvy tohoto hmyzu mají zajímavý způsob lovu. Žijí zahrabané v písku nebo suché hlíně a vytvářejí nálevkovité pasti, jejichž sypké strany zabraňují úniku drobného hmyzu, který tam spadne. Nejraději mají mravence. Když mravenec vleze za okraj nálevky, shodí několik zrníček písku na dno a tím upozorní mravkolva a ten na něj začne házet jemný písek, kterým ho shodí k sobě na dno, a pak už následuje hostina.

Nejvzácnější

Váté písky u Bzence (na cestě z Uherského Hradiště do Hodonína) jsou sice méně známé, ale i tak jsou úctyhodné – jsou dlouhé až šest kilometrů a mocnost písečné vrstvy je až 30 metrů. U Bzence došlo ve středověku k odlesnění a tato „moravská Sahara“ se rozšířila až do 16 kilometrů čtverečních. Dnes je místo porostlé borovicemi a nejlépe jej poznáte, vydáte-li se na naučnou stezku Váté písky.

A mnoho dalších…

A to rozhodně není všechno. V Česku se nacházejí další písečné přesypy. Za zmínku (a vidění) stojí Semínský přesyp u Přelouče s bohatou skladbou vzácných motýlích druhů nebo písečný přesyp u Osečka se vzácnými travinami a houbami.

Publikováno: 26. 11. 2020