Za tříkolkami do Buchlovic

Česko
trikolka

Sbírka historických tříkolek pana Jiřího Fialy je jednou z největších na světě a čítá více jak sto třicet exponátů. Majitel sbírky je nejen sběratel, ale také vášnivý cyklista a příznivec historických kol. Sám je trojnásobným Mistrem světa a mnohonásobným Mistrem České republiky na historickém kole a na drezíně.

Nová výstava na zámku v Buchlovicích představuje zhruba polovinu jeho sbírky. Názorně dokumentuje vývoj tříkolek od prvopočátků až po dnešní plastové modely. Ve sbírce jsou zastoupeny prakticky všechny průmyslově vyspělé státy světa, kde se v minulosti trojkolky vyráběly, od USA přes Evropu až po Austrálii. Nejstarší exponáty pocházejí z 60. let 19. století.

Výstava je otevřena od května do srpna denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin, v září soboty, neděle a svátky 10–17 hodin.

Skvost moravské barokní architektury

Zámek v Buchlovicích je pokládán za jeden z nejvýznamnějších a nejkvalitnějších příkladů moravské barokní architektury. První projekt zámku zhotovil architekt František Antonín Grimm. Zámek byl původně zamýšlen jako villa rustica, tedy venkovský zámek s hospodářskou funkcí, obklopený symetricky rozvrženými budovami kolem rozsáhlého nádvoří.

Změnu této koncepce přinesla druhá stavební etapa zámku, spojená s osobou hraběte Karla Petřvaldského. Od původního záměru došlo k přehodnocení projektu směrem k vytvoření typu villa suburbana, tedy letohrádku v zahradě. Ani tentokrát ale nebyla cesta ke konečné podobě jednoduchá. Ve své vrcholně barokní podobě zůstaly Buchlovice až do roku 1794.

Poslední etapu stavebního vývoje zámku přinesl přelom 19. a 20. století. K rozmachu stavebních prací došlo až v prvních letech 20. století, kdy si tehdejší majitel Buchlovic, hrabě Leopold II. Berchtold, povolal nejdříve vídeňského architekta Otmara Leixnera a později uherskohradišťského stavitele Dominika Feye, aby stavbu upravili v neobarokním stylu. Záměrem bylo přiblížit barokní stavby ještě více italskému prostředí.

Výlety s dětmi