Obřany – „pár zapomenutých šutrů“

ČeskoVýlety s dětmi
kameny

Za Brnem se zdvíhá kopec, který biologové znají jako přírodní park Hádecká planinka. Ostatní mu neřeknou jinak než „Hády“. Právě tady si můžete procvičit zrak a zkusit najít to, co zbylo ze středověkého hradu Obřany.

Žlutě značená turistická stezka zamíří do lesa, aby se po chvíli vyhoupla na planinu nad městem. Brno, rozkládající se pod opuštěným lomem, jehož sráz lemuje zrezivělý plot s ostnatým drátem, se koupe v mléčné mlze.

Opačným směrem leží les Klajdovka se zříceninou hradu Obřany. Sněhem zapadané kamenné zdi, jejichž dějiny mají sahat kamsi do roku 1278, jsou nejvýznamnější archeologickou památkou Hádů z období středověku.

Kopec nebo hrad?

Cesta se zhoupne ze svahu a do svahu, prudce klesá mezi holými kmeny stromů a nakonec mizí kamsi do mlhy v údolí. Museli jsme to přejít – je to první, co mě napadne.

Ale ještě než stihnu vytáhnout mapu a začít nadávat, zahlédnu v dálce dřevěnou ceduli. Velká písmena jejího záhlaví hrdě hlásí: OBŘANSKÝ HRAD. Pár slov o historii, něco málo nákresů a několik fotek rostlin, které dnes rostou na místě, kde kdysi stávala majestátní pevnost. Po zřícenině ani památky.

Teprve když se rozběhnu kolem (ve snaze najít alespoň něco, co by stálo za vyfocení), narazím na prastarou zeď. Schovává se na úpatí zarostlého kopce, dávno zapomenutá a jen matně naznačující, že zde kdysi cosi stávalo.

Nad ní konečně objevím zříceninu – nebo spíš přesněji několik dalších zdí, patrně jenom ze základů. Kamenné pozůstatky někdejších staveb lemují celý kopec a vytváří tajemná zákoutí, nad nimiž se otevírají převisy prorostlé silnými kořeny. Vypadá to tu jako v doupěti čarodějnic.

Hrad loupežníků

Dějiny Obřanského hradu sahají tak daleko do minulosti a jsou tak krátké, že o nich odborníci mnoho nevědí. Historické prameny o mnoha zásadních bodech zarytě mlčí a to, co o někdejším hradu víme, je více méně výsledkem amatérského archeologického bádání.

Nové feudální sídlo a středisko panství – hrad Obřany – stanulo na ostrožně nad řekou Svitavou asi v třetí čtvrtině 13. století (jiné materiály uvádějí rok 1278).

Původně se jednalo o jednoduchou stavbu s válcovou věží a samostatně stojícím palácem. Okolí Obřan bylo tehdy odlesněno, což hradu přinášelo výhody jak v obraně, tak co se hospodářství týče. Dnes místu zase vládne Příroda a zdejší rozbořené zdi jsou skrz naskrz prorostlé kmeny ztepilých stromů.

Doba existence hradu se zhruba shoduje s vládou Přemysla Otakara II. V historii sídla sehrál důležitou roli Gerhart z Obřan, který je podle některých materiálů nechal vystavět. Po roce 1278 se má tento příbuzný pánů z Kunštátu dopouštět loupeživých výjezdů z hradu, za což je nějakou dobu vězněn.

Později vlastnil Obřany Jindřich z Lipé, vůdce panské opozice proti králi Janu Lucemburskému. V boji s panovníkem o pevnost přišel, když se ji za velké pomoci brněnských měšťanů podařilo dobýt.

Podle jiného zdroje však bylo všechno jinak. Na Obřanech se měli usadit zbojníci, kteří odsud napadali okolní kraj a loupili vše, na co přišli. Pochopitelně největší škody utrpělo nedaleké Brno, jehož měšťané se nakonec vzbouřili a v roce 1315 nebo 1316 přitáhli na hrad a srovnali ho se zemí.

Kostra zavražděného zbrojnoše

Buď jak buď, koncem 14. století se hrad Obřany dostal do držení kláštera kartuziánů v Králově Poli. Došlo také k velké přestavbě sídla: stanul zde nový palác, brána, byl vybudován příkop a patrně vznikl také parkán před hradem a sokl pro padací most.

Nicméně co se dělo dál, je i pro odborníky záhadou. Dobové záznamy mlčí jako hrob, jen nález tří kamenných koulí patrně z obléhacího praku naznačuje, že Obřany zanikly v důsledku válečných událostí.

Rozhlížím se kolem. Tyto kameny, dnes zavalené hlínou, porostlé mechem a zapadané peřinou sněhu, jsou němými svědky historie, která pro nás navždy zůstane tajemstvím.

Z kopce se vine mnoho cest, vyšlapaných novodobými výletníky a označených turistickou značkou. Jedna je však mnohem nenápadnější a její vznik lze datovat někam do středověku.

Právě tato pěšina, stále patrná mezi stromy, kdysi spojovala hrad s vápenickými pecemi ze 13. století, jejichž pozůstatky se nacházejí pod hřebenem Šumbery, asi půl kilometru od zříceniny.

V jedné z pecí se našla kostra asi třicetiletého muže. Přezka, kterou měl na opasku, velmi připomíná jinou, nalezenou přímo na hradě. Snad se jedná o zbrojnoše, zavražděného někdy na přelomu 13. a 14. století… nebo to byla nehoda?!