Pohádkový Sychrov

ČeskoVýlety s dětmi
zamek-sychrov

Sychrov připomíná pohádkový domek pro panenky spíše než skutečný zámek. Malebná krajina Českého ráje, v níž je zasazen, mu na kouzelnosti ještě přidává.

Pískovcové skály, zelenavá údolí, lidové vesničky, tajemné zříceniny a majestátní historické stavby – to vše dokazuje, že Český ráj nedostal své jméno jen tak. Zámek Sychrov s něžně narůžovělými zdmi a květinovou zahradou je perlou oblasti.

Historie zámku Sychrov

Dějiny Sychrova jsou neodmyslitelně spjaty se starobylým francouzským rodem Rohanů. Kolébkou slavné rodiny byla Bretaň, první zmínky o jejích členech pocházejí z roku 951.

Rohanové měli dost dlouho na to, aby se z poměrně nevýrazných šlechticů vypracovali na jeden z nejvlivnějších rodů ve Francii. Až do slavné revoluce se jim vedlo velmi dobře. Někteří byli dokonce přímí bratranci francouzských králů a zařadili se mezi šťastlivce, kterým bylo dovoleno používat titul „princ z královské krve“.

Když jste příbuzní panovníka, hned jde všechno líp od ruky! Rohanové bohatli a dostalo se jim důležitých veřejných funkcí. Někteří byli významnými vojáky, jiní se blýskli v politice nebo církevním životě.

Jenže přišla Velká revoluce a smetla někdejší lesk ze stolu. Francouzská aristokracie prchala za hranice a mezi nimi i Karel Alain de Rohan. Útočiště nalezl v tehdejší rakouské monarchii, přesněji na zámku Sychrov, jenž v roce 1820 koupil.

Na rozdíl od ostatních šlechtických rodin, které se později vrátily do vlasti, zůstali Rohanové v Čechách.

Historie sychrovského zámku však sahá hlouběji do minulosti. První tvrz zde vyrostla už v 15. století, aby ji o století později vystřídal panský kamenný dům.

První zámek se na místě dnešního Sychrova objevil koncem 17. století. Byl postaven v barokním slohu a patřil jedné z rytířských rodin, které za třicetileté války poměrně levně přišly k majetku konfiskovanému české šlechtě. Lamotté z Frintroppu tak byli odměněni za služby rakouskému císaři. Ještě než se Sychrov dostal do rukou Rohanů, patřil nějaký čas pánům z Valdštejna.

Karel Alain Gabriel Rohan přišel na Sychrov zhýčkaný z přepychových francouzských paláců. Není divu, že mu chátrající barokní stavbička jako pevné sídlo příliš nevyhovovala. Peněz měl dost, tak se jal velkolepě přestavovat!

V roce 1834 stál na místě někdejší budovy empírový zámek k nepoznání. Ale Rohanům to nestačilo. Empír vyšel z módy, tak se kníže Kamil Josef Idesbald Filip Rohan rozhodl pro aktuální novogotiku.

Svou dnešní podobu získal zámek v letech 1847 až 1862. V té době byl také za zámkem upraven rozsáhlý anglický park, který dodnes láká k romantickým pochůzkám.

Rozsáhlý park dodnes láká k romantickým procházkám.
Rozsáhlý park dodnes láká k romantickým procházkám.

Ve druhé polovině 19. století zažil sychrovský zámek největší rozkvět. Vypadal jako vystřižený z pohádky. Jezdili sem vzácní hosté, jedli nejvybranější pokrmy, pili kvalitní víno a obdivovali bohatě vyřezávaný nábytek – většinou z dílny řezbáře Petra Buška.

Jenže pak zemřel kníže Kamil z Rohanu a sláva Sychrova začala uhasínat. Do vkusu se lidem začal vtírat funkcionalismus a nepraktické ozdůbky se zdály zbytečné.

Například ve schodišťové hale byla za Karla Alaina vyplněna pole kazetového stropu novogotickými ornamenty. Ve 30. letech 20. století se nechala kněžna Margareta slyšet, že jí přijdou kýčovité. Manžel této moderní paní a zároveň poslední majitel Sychrova JUDr. Alain z Rohanu je tedy nechal odstranit.

Podobně utrpěly v době funkcionalistických úprav i další pokoje. Z původních reprezentačních prostor byly zřizovány dětské pokoje, ze zdí se trhaly historické tapety a byl odstraňován přežitý nábytek. Novogotické vybavení zámku bylo nahrazeno novým – moderním a pro nás mnohem méně zajímavým.

Po druhé světové válce byl zámek Sychrov na základě Benešových dekretů zestátněn a Národní památkový ústav nad ním bdí dodnes. Nejprve sloužil jen jako jakési skladiště zkonfiskovaného majetku, avšak v roce 1950 byl představen veřejnosti. Započala éra oblíbených návštěv.

Od začátku 90. let je snaha vrátit zámek do původní novogotické podoby. Podle dobových fotografií se vyrábí nové (jakoby staré) tapety, nábytek je uspořádáván podle vzorů a doplňován jemným vkusem a citlivým umem kompozice restaurátorů.

Dnes působí zpřístupněné prostory sychrovského zámku neuvěřitelně kouzelně! Přijeďte se podívat – nebudete prví ani poslední!

Zámek Sychrov navštívilo několik významných osobností. Mezi nimi i náš přední hudební skladatel Antonín Dvořák. A nebyl tu jednou. Na Sychrov jezdil za svým kamarádem Aloisem Göblem.

Na zámek přijel celkem devětkrát, naposledy v roce 1896. Bydlel v bývalé správní budově číslo osm a když se zrovna nebavil se svým přítelem, rád se procházel po anglickém parku. Zde vznikly jeho známé opery Dimitrij a Boris Godunov. Také díla Hymnus k Nejsvětější Trojici, Místo klekání a Nepovím složil tady.

Alois Göbl měl rád hudbu, ba co víc, aktivně se jí věnoval. Skládal, zpíval a hrál, ale to mu na chleba nevydělalo. Na nějaký čas se stal učitelem v Radostíně u Sychrova a pak jej jako úředníka přijali na zámek. Návštěvy známého skladatele a kamaráda Antonína Dvořáka pro něj byly jakýmsi návratem k mladickým snům.

Čtenáře možná napadne, že to všechno je sice moc pěkné, ale pro obyčejného turistu nikterak zajímavé. Chyba lávky! V prostorách Sychrova se nachází památník s Mařatkovou bustou Antonína Dvořáka, cenným klavírem, který Kamil Rohan věnoval Aloisu Göblovi, a několik osobních věcí.

Na připomínku častých návštěv Antonína Dvořáka na Sychrově jsou tu každoročně pořádané hudební slavnosti, příznačně nazvané Dvořákův Sychrov a Turnov.

Náš tip: Zámecká klenotnice

Pohádkový zámek Sychrov má i svou „třináctou komnatu“. Je jí klenotnice Františka Khynla, jež je plná třpytivých šperků, zářícího drahého kamení, zlata a stříbra.

Zámek Sychrov s něžně narůžovělými zdmi a květinovou zahradou je perlou Českého ráje.
Zámek Sychrov s něžně narůžovělými zdmi a květinovou zahradou je perlou Českého ráje.

Zlatník Khynl byl nejen nadaný, ale také světaznalý a zcestovalý. Narodil se v nedalekém Turnově, studoval v Praze a zde také pracoval v dodnes nejluxusnější a nejdražší ulici hlavního města – v Pařížské.

Později odešel do Austrálie, aby se za nějaký čas vydal přes „Velkou louži“ až do Spojených států. Na druhé půlce světa se nebývale proslavil a zůstal svému třpytivému zaměstnání věrný až do smrti.

Sychrovská Klenotnice byla otevřena až po jeho smrti (2003). Výstava je nainstalována v prostorách někdejší kotelny, o čemž svědčí velký kotel, který je v rohu pokoje pořád k vidění. Dříve byl odsud za pomoci horkovzdušného systému vytápěn celý zámek.

Zajímavá díla v Klenotnici pocházejí povětšinou z období od 70. let 20. století, kdy František Khynl odešel do důchodu a mohl se nerušeně dál věnovat svému koníčku. Opracovávání vzácných kamenů a drahých kovů pak už pro něj nebylo nutnou prací, o to víc si s ním vyhrál.

Ze sbírky je patrné, jak hodně cestoval. Pobyt v Austrálii připomíná cenný Bumerang, Ameriku zase Abraham Lincoln.

František Khynl měl v oblibě mramor, horský křišťál, jaspisy, acháty, zkamenělé dřevo, safíry, smaragdy, rubíny, české granáty i perly. Většina klenotů je zhotovena ze stříbra, zlaceného stříbra nebo osmnáctikarátového zlata, avšak na detaily je použita i cenná platina.

Pokochejte se v sychrovské Klenotnici! Budete si připadat jako byste objevili kouzelně krásný poklad.