Celkový dojem z Norska je země s dostatkem prostoru a neobvykle členitou krajinou. Přestože je proslulá svými velkými fjordy podél Atlantiku, ve vnitrozemí se nacházejí také velká údolí, rozsáhlé lesy a jezera připomínající fjordy.

Norsko je jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Snad nejvíce je pro Norsko charakteristická voda ve všech podobách: nekonečné pobřeží, velké fjordy, nespočet vodopádů, křišťálové řeky, krásná jezera a četné ledovce.

Přestože je norskou atrakcí číslo jedna příroda v Norsku, nachází se zde také mnoho zajímavých a živých měst. Perlou Norska je Oslo, Stavanger, Bergen a Trondheim. V posledních letech se začíná stávat více a více oblíbené město Reine. Ovšem ani ostatní skandinávské země se nenechají zahanbit. Ve Švédsku mají například Stockholm či Göteberg a ve Finsku zase Helsinky.

K atrakcím vytvořeným člověkem patří norské kulturní dědictví i moderní stavby a architektura – často se nacházejí ve městech, a také z hlediska působivého inženýrství v odlehlých koutech.

Norsko – mapa

Z mapy je patrné, že je Norsko nejzápadnější, nejsevernější a překvapivě také nejvýchodnější ze tří skandinávských zemí. O něco východněji ze severských zemí se rozkládá pouze Finsko.

Norsko je známé složitými a hlubokými fjordy podél svého západního pobřeží, stejně jako půlnočním sluncem a polární září.

Norsko – historie

Drobná vikingská království v Norsku sjednotil v roce 872 n. l. Harald Fairhair. V následujícím období se Norové usadili na mnoha místech, například na Islandu, Faerských ostrovech a v některých částech Skotska a Irska, kde založili Dublin a Waterford.

Na počátku 14. století došlo ke sjednocení Norska a Švédska, neboť norský král byl zvolen i švédským králem. Na konci století se obě země a Dánsko sjednotily v takzvané Kalmarské unii.

Švédsko se z unie vymanilo v roce 1521. Norsko zůstalo v unii s Dánskem až do napoleonských válek v roce 1814. Vzhledem k tomu, že Dánsko stálo v napoleonských válkách na straně poražených, bylo Norsko předáno Švédsku, které bylo součástí vítězné koalice.

Norsko vyhlásilo nezávislost, avšak Švédsko do Norska vtrhlo a vynutilo si personální unii, která však Norsku stále ponechávala velkou míru nezávislosti.

Od poloviny 19. století emigrovalo do Ameriky téměř 1 milion Norů, což v té době představovalo asi 30% obyvatelstva, a tento podíl překonalo pouze Irsko. V některých oblastech Norska odešlo do Ameriky 40 až 50 % obyvatel.

Asi 5 milionů Američanů má norské předky. Někteří emigranti se vrátili do „staré vlasti“ a přivezli si „odtamtud“ peníze, nápady a technologie. Zejména v oblasti Farsund-Flekkefjord a v údolích na území USA je vliv znatelný. Vazby na USA zůstávají silné, a to jak kulturně, tak politicky.

Norsko ve 20. století

Unie se Švédskem trvala až do roku 1905, což je považováno za počátek moderního Norska. Norsko později odmítlo členství v Evropské unii. Od roku 1940 do roku 1945 bylo Norsko během druhé světové války okupováno německými vojsky.

V 60. letech 20. století byla v Severním moři nalezena ropa. Těžba ropy přinesla Norsku prosperitu, avšak na rozdíl od mnoha jiných zemí vyvážejících ropu investuje Norsko své zisky velmi rovnostářským a kolektivistickým způsobem. Vytváří tak bohatou, harmonickou společnost využívající vynikající infrastrukturu a průkopnické technologie šetrné k životnímu prostředí v každodenním životě.

Norsko, které se opakovaně umisťuje na předních místech žebříčku zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, přilákalo migranty z mnoha míst celého světa, kteří přispívají k dnešní pestré a inkluzivní společnosti. To vše není levné a spotřebitelské ceny patří k nejvyšším na světě.

Norsko – zajímavá místa

Dovolená v Norsku nabízí spoustu zajímavostí – hory, fjordy, ostrovy, ledovce, vodopády, lesy a malé vesnice. Přírodní a kulturní památky Norska se často snoubí. Příkladem je impozantní horská silnice v nádherné krajině nebo starobylé patrové kostely umístěné v nejklidnější krajině. Ti, kdo chtějí obdivovat krásné pláže, musí k sousedům vedle, a to do dánského města Billund. Město Billund se proslavilo jedním z nejstarších a největších parků LEGOLAND na světě.

Norsko má hojnost vody ve všech podobách. Člověk tu najde ledovce, sníh, fjordy, řeky, vodopády a jezera. Za návštěvu stojí také nejsevernější bod Evropy Nordkapp, ostrovy Lofoty, ledovec Jostedalsbreen a pohoří Jotunheimen. Nordkapp leží na ostrově a se skutečnou pevninou je spojen silnicí.

Jezera v Norsku – dovolená u vody

Norsko má nespočet jezer a i uvnitř Osla jich je několik stovek. Jezero Hornindalsvatnet u Strynu a Hellesyltu je s hloubkou 514 m nejhlubším jezerem v Evropě, kdyby bylo jezero zcela vypuštěno, potřebovaly by řeky 20 let na jeho naplnění.

Hornindalsvatnet je také neobyčejně průzračné, a to hlavně proto, že na rozdíl od mnoha jiných jezer nepřijímá ledovcovou taveninu s charakteristickou mléčně tyrkysovou barvou.

Největší norské jezero Mjøsa je druhé nejhlubší v Evropě. Největší jezera se nacházejí v nížinách východního Norska. Sogn og Fjordane a Telemark mají velké množství pěkných jezer připomínajících fjordy. Mnoho jezer se nachází také v okolí Jotunheimenu a na dalších náhorních planinách.

Vodopády Norska

V Norsku se nachází velké množství vodopádů všech velikostí a tvarů. V Norsku se nachází pozoruhodný počet nejvyšších vodopádů na světě, zejména v centrálních horách a v západním Norsku. Nejvyšší vodopády se nacházejí ve vnitřní části západního Norska, kde se velké fjordy stýkají s centrálními horami.

Sunndal, Romsdal, Geirangerfjord, Stryn, Lysefjorden (okres Ryfylke), Byrkjelo, oblast Sognefjordu (Flåm, Gudvangen, Lærdal, Skjolden) a Hardanger jsou oblasti s velkým počtem vysokých a snadno dostupných vodopádů.

Silnější vodopády jsou obvykle nižší a nacházejí se podél velkých řek ve velkých údolích, například v Gudbrandsdalen, Valdres, vnitřním Tromsu nebo Telemarku.

Mnoho vodopádů je překvapivě snadno dostupných, protože se často nacházejí v blízkosti hlavních silnic nebo železnic, některé se zanořují přímo do velkých fjordů v blízkosti trajektů a výletních lodí. Prohlídka vodopádů je jednou s perličk dovolené v Norsku

Fjordy v Norsku

Slavné norské fjordy se nacházejí po celé zemi a nejsou omezeny na určitý region nebo lokalitu. Všechna velká města leží na břehu fjordu. Nejmalebnější fjordy jsou sice méně osídlené, ale většina z nich je snadno dostupná po silnici.

Fjordy zvyšují délku norského pobřeží ze skromných 3 000 km na 30 000 km, ostrovy přidávají dalších 70 000 km – celkem tak vytvářejí nejkomplexnější pobřeží na světě. Norské fjordy byly dvakrát vyhodnoceny časopisem National Geographic Traveler jako nejlepší destinace na světě. To je dlvod proč vybrat právě dovolenou Norsko.

V Norsku se nachází více než 1 000 různých (pojmenovaných) fjordů. Rozsáhlý Sognefjord měří na vzdáleném konci asi 200 km a zahrnuje řadu ramen, z nichž každé je velké asi jako slavný Milford Sound na Novém Zélandu.

Některé fjordy jsou velmi úzké, například Geirangerfjord a Nærøyfjord, jiné jsou široké jako zátoky nebo uzavřené oceány, například Boknafjord nebo Trondheimsfjord. Ve většině částí Norska jsou fjordy dominantními krajinnými prvky, tradiční okresy jsou často označovány podle blízkosti velkého fjordu a okres nebo region má často stejný název jako dominantní fjord.

Na velké části území Norska je ve skutečnosti jen velmi málo souvislé pevniny, místo toho se zde nachází široká spleť ostrovů a poloostrovů. Tyto poloostrovy jsou často spojeny se skutečnou pevninou (úzkými) průlivy.

Norsko Oslo – hlavní město Norska

Oslo je hlavní a největší město Norska, které má 700 000 obyvatel ve vlastním městě a přibližně 1,5 milionu obyvatel ve větším okolí Osla. Leží na východě země ve fjordu Oslofjorden, který se rozkládá nad přítokem průlivu Skagerrak.

Je rozlehlé, obklopené zelenými kopci a horami a zahrnuje 40 ostrovů a 343 jezer. Oslo nabízí sjezdovky pro sjezdové lyžování a v zimě lyžařské tratě pro běžecké lyžování. V létě může být v Oslu díky teplotě příjemné koupání. Nachází se zde několik hojně navštěvovaných plážových letovisek.

Oslo je jedním z nejseverněji položených hlavních měst na světě, a tak zde v zimě svítí slunce pouze 6 hodin. V létě se počet hodin slunečního svitu vyšplhá až na 18. Díky tomu se zdejší klima výrazně liší mezi jednotlivými ročními obdobími. Zimy jsou chladné, avšak relativně suché.

Oslo je poměrně kompaktní město vtěsnané do tenkého pásu země podél pobřeží a pyšní se titulem jednoho z nejudržitelnějších měst na světě. Centrální části města jsou kompaktní, ale Oslo jako celek je poměrně prostorné.

Ačkoli se zde nachází řada historických památek, Oslo je pravděpodobně nejvíce proslulé svou moderní architekturou, včetně pozoruhodných a odvážných projektů zahájených na přelomu tisíciletí.

Cestování do Norska

Cesta do Norska je možná po zemi a trajektem anebo letecky. Letenky do Norska nabízí drtivá většina prodejců letenek.

Letiště Oslo, Gardermoen je největší letiště v Norsku a hlavní mezinárodní uzel. Nachází se 60 km severně od Osla. Na letiště létá mnoho významných mezinárodních a většina domácích leteckých společností.

Letiště nabízí pravidelné lety do přibližně 100 destinací v zahraničí a 24 vnitrostátních destinací v Norsku, i když po restrukturalizaci společnosti Norwegian Air (ukončení dálkových letů) se jejich počet zmenšuje.

Cestování do Norska aktuálně

Aktuální podmínky vstupu do Norska lze najít jednoduše na webu Ministerstva zahraničních věcí – mzv.cz.

Na webu jsou přehledně uvedeny nejen informace ohledně vstupu do Norska. Stránky MZV přehledně uvádí i další aktuální informace ohledně cestování do Norska. Před cestou do Norska by měl tento web navštívit každý cestovatel a turista plánující dovolnou v Norsku.

Publikováno: 7. 1. 2020