Ázerbájdžán – náboženství, dějiny, konflikt s Arménií

Asie
azerbajdzan

Ázerbájdžán se nachází v jihozápadní Asii a představuje největší a nejzalidněnější stát v oblasti pohoří Kavkaz. Od roku 1988 vedl Ázerbájdžán válku s Arménií, která roku 1994 skončila vítězstvím Arménů. Co je známo o hlavním městě Ázerbájdžánu, jaké je národností složení a počet obyvatel země, jaké zde převládá náboženství a které významné historické události jsou s Ázerbájdžánem spojeny?

Ázerbájdžán, celým názvem Ázerbájdžánská republika, leží na jihozápadě Asie a sousedí s ruskou republikou Dagestán, Gruzií, Arménií, Íránem a Kaspickým mořem. Exkláva Nachičevan také sdílí 9 km hranice s Tureckem. V závislosti na názoru na polohu hranice mezi Evropou a Asií lze Ázerbájdžán považovat za asijský i evropský stát.

Před cestou do zahraničí je vhodné sjednat cestovní pojištění. Z pohodlí domova jej lze vyřídit díky online kalkulačce.

Ukázat ceny cestovního pojištění >

Jedná se o poloprezidentskou republiku, v níž od roku 1993 vládne pouze jediná strana, podobně jako je tomu například v Turkmenistánu.

Baku – hlavní město Ázerbájdžánu

Hlavní město Ázerbájdžánu Baku je obchodním a kulturním střediskem země, největším městem a také největším přístavem. Nachází se na Ašperonském poloostrově na západním břehu Kaspického moře, odkud vede velké množství ropovodů.

TIP: Jaká místa stojí za to navštívit na dovolené v Turecku? Mezi nejzajímavější místa patří staré město Konya, Kapadocie či samotné hlavní město Istanbul, který skýtá nesčetně historický památek. Patří mezi ně například Hagia Sofia a Modrá mešita.

V hlavním městě Ázerbájdžánu žije zhruba 2,4 milionu obyvatel. Město se dělí na Staré město a novější okolní čtvrti. Za dob Sovětského svazu bylo Baku v Ázerbájdžánu pátým největším městem po Moskvě, Leningradu, Kyjevě a Taškentu.

Baku je hlavním městem a zároveň největším přístavem Ázerbájdžánu.
Baku je hlavním městem a zároveň největším přístavem Ázerbájdžánu.

Staré město je zároveň pevností, jejíž součástí je Palác Širvanšáhů a Panenská věž. V roce 2000 bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO. Není jasné, kdy přesně bylo Staré město postaveno. Předpokládá se, že ve 12. století, dle některých historiků je však možné, že již v 7. století.

Počet obyvatel Ázerbájdžánu a národnostní složení

V roce 2020 dosahoval počet obyvatel Ázerbájdžánu 10,1 milionu. Převážnou část obyvatelstva tvoří Azerové (Ázerbájdžánci) a největší národnostní menšinou jsou Lezgové. Dále zde žijí Rusové, Talyšové a menší etnické skupiny, například Kryzové. Arméni pobývají v odtržené Náhorně-karabašské republice, nicméně v samotném Ázerbájdžánu Arméni nežijí.

Náboženství v Ázerbájdžánu

Zhruba 95 % obyvatel Ázerbájdžánu jsou muslimové, přičemž 85 % z nich se hlásí k ší’itskému islámu a zbytek k sunnitskému. Druhým nejvíce zastoupeným náboženstvím v Ázerbájdžánu je pravoslaví, které je stejně jako jiné víry vyznáváno etnickými menšinami žijícími v zemi.

Ázerbájdžán je oficiálně sekulární stát, v němž je zajištěna náboženská svoboda. Nicméně dle hlášení nezávislých agentur se zde ve skutečnosti objevují tendence náboženskou svobodu potlačovat. Pro necelou čtvrtinu obyvatelstva je dle průzkumu prováděného v letech 2006 až 2008 náboženství nedílnou součástí každodenního života.

Vlajka Ázerbájdžánu

Vlajku Ázerbájdžánu tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, červený a zelený. Uprostřed se nachází bílý půlměsíc s osmicípou hvězdou, stejně jako na vlajce Turecka. Půlměsíc symbolizuje islámskou víru, osm cípů hvězdy zase osm hlavních tureckých národů.

Vlajku Ázerbájdžánu tvoří tři horizontální pruhy s půlměsícem a osmicípou hvězdou vprostřed.
Vlajku Ázerbájdžánu tvoří tři horizontální pruhy s půlměsícem a osmicípou hvězdou vprostřed.

Modrá barva symbolizuje ázerbájdžánské Turky, červená pokrok a boj za nezávislost a zelená islám, stejně jako již zmíněný půlměsíc. Současná podoba vlajky byla přijata v roce 1991 po vyhlášení samostatného Ázerbájdžánu.

Ázerbájdžán – mapa, průvodce

Před návštěvou země je užitečné zakoupit průvodce s mapou Ázerbájdžánu a Baku, která výrazně usnadní orientaci. V průvodci se lze dočíst informace o zajímavých místech a historických památkách, mezi které se řadí například Chrám věčného ohně Atešhag, městečko Seki, město Gəncə s Modrým jezerem či například nádherná příroda východní části Kafkazu.

Průvodce se bude hodit také při zjišťování informací týkajících se dopravy, kulturního vyžití, nejlepších restaurací, cen jídla a pití, bezpečnosti apod.

Dějiny Ázerbájdžánu

Na území dnešního Ázerbájdžánu se od 9. do 6. stol. př. n. l. rozkládalo staroarménské království zvané Urartu a v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. také říše Mana. Do 6. stol. př. n. l. si však obě tyto země podmanila Médská říše. Později zde vládli Achaimenovci, kteří byli prvním známým panovnickým rodem indoevropské větve Peršanů.

V severní části území se od 1. stol. př. n. l. nacházela historická země označovaná jako Kavkazská Albánie. Ta čelila útokům Řeků, Římanů a Peršanů. Během 4. stol. se sem dostalo křesťanství, které se vzápětí stalo státním náboženstvím. Islám se zde rozšířil až v důsledků násilné islamizace poté, co území v 7. stol. dobyli Arabové.

Až do doby vrcholného středověku zde vznikala drobná knížectví a na zemi útočili seldžučtí Turci a Mongolové. Na počátku raného novověku tu vládla perská dynastie Safíovců, jež se zasloužila o rozkvět země – a to především tím, že ji zapojila do obchodních styků s Perskou říší. V 17. století byl již dnešní Ázerbájdžán ovládán Osmanskou říší.

Hlavní město Ázerbájdžánu leží na západním břehu Kaspického moře.
Hlavní město Ázerbájdžánu leží na západním břehu Kaspického moře.

V 18. století začalo do dějin Ázerbájdžánu zasahovat Rusko, když se zmocnilo západního břehu Kaspického moře s městem Baku, dnešním hlavním městem Ázerbájdžánu. V roce 1828 se k Rusku připojila také severní část země, jižní část byla v té době součástí Íránu.

Na začátku 20. století se vyhrotily již probíhající spory mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat – docházelo k ozbrojeným potyčkám a rolnickým povstáním, současně probíhal ozbrojený boj proti ruské nadvládě.

Roku 1917 byla v Ázerbájdžánu zavedena sovětská moc. Nedlouho poté byl však ustaven tzv. zakavkazský komisariát neboli společná vláda národních stran Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie. Ten byl roku 1918 rozpuštěn zakavkazským sněmem, který zároveň schválil odtržení Zakavkazska od Ruské socialistické federativní sovětské republiky.

Zhruba o měsíc později byl zakavkazským sněmem schválen vznik Zakavkazské demokratické federativní republiky, jejíž součástí byly Ázerbájdžán, Arménie a Gruzie. Republika se však za přibližně tři měsíce rozpadla.

Kafkaz – velehorské pásmo zasahující na území Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie, Ruska, Turecka a dalších států.
Kavkaz – velehorské pásmo zasahující na území Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie, Ruska, Turecka a dalších států.

Dne 28. května 1918 byla vyhlášena první nezávislost země – Ázerbájdžánské republiky, která byla uznána 15. ledna 1919. V březnu vypukl známý arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach.

V dubnu roku 1920 Rudá armáda obsadila hlavní město Baku, načež byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. V červenci téhož roku vznikla také Nachičevanská sovětská socialistická republika, která byla její součástí. V březnu 1922 byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, jež se o pár měsíců později podílela na vytvoření SSSR.

V roce 1923 vnikla Náhorní karabašská autonomní oblast, jež v dějinách Ázerbájdžánu sehrála významnou roli. Ázerbájdžánská SSR byla obnovena v prosinci 1936.

TIP: Co navštívit v Bosně a Hercegovině? Mezi nejvyhledávanější místa patří město Mostar, hlavní město Sarajevo, vodopády Kravica a Medugorje či Bosenské pyramidy.

V polovině 80. let se začaly vynořovat dlouho potlačované problémy. Patří mezi ně i problém Náhorní karabašské oblasti, který trvá dodnes. Náhorní karabašská oblast je součástí Ázerbájdžánu, nicméně je obývána obyvatelstvem arménského původu. Roli zde hraje i skutečnost, že Arméni jsou křesťané, zatímco Ázerbájdžánci muslimové. Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem komplikovaly i zásahy ze strany SSSR. Bylo podepsáno několik dohod o příměří, nicméně konflikt pokračuje dál.

V roce 1990 byl Nejvyšší radou SSSR zvolen prezident Ajaza Mutalibova. Několik měsíců poté byl název státu změněn na Ázerbájdžánskou republiku. V prosinci roku 1991 se stala jedním ze zakládajících členů Společenství nezávislých států. Stávající prezident v reakci na nátlak opozice odstoupil z funkce, načež jej nahradil J. Mamedov. Později byl zvolen A. Elčibej, funkci však nevykonával.

V roce 1993 se konaly nové prezidentské volby, v nichž zvítězil Hejdar Alijev. Třetí prezident nezávislého Ázerbájdžánu zemřel v roce 2003. Novým prezidentem se stal jeho syn Ilham Alijev, který je ve funkci doposud.

Válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií

Válka Ázerbájdžánu s Arménií, která se vedla o Náhorní Karabach, trvala od února 1988 do května 1994. Konflikt byl oživen v roce 2020 a trval od září do listopadu. Enkláva Náhorní Karabach se nachází v jihozápadní Ázerbájdžánu a je obývána Armény.

O Náhorní Karabach (+ Zangezur a Nachičevan) se válčilo již dříve, od roku 1918 do roku 1920. Tento arménsko-ázerbájdžánský konflikt bývá považován za součást první světové války a ruské občanské války. Na straně Arménie stála Velká Británie a na straně Ázerbájdžánu Osmanská říše. Obě země nakonec napadlo Rusko, čímž byl konflikt ukončen.

Válka byla obnovena v druhé polovině února 1988. Docházelo k zapalování arménských domů, rabování a dalším incidentům. Přestaly fungovat školy, znásilňovalo se, vraždilo apod. Zhruba o měsíc později Gorbačov zamítl jakoukoliv změnu hranic, to však válku pochopitelně nezastavilo.

V počtu spojenců a množství zbraní vítězili Ázerbájdžánci. Měli 10 000 vagónů s municí, více děl, obrněných vozidel a tanků. Na jejich stranu se postavilo mimo jiné Turecko, Izrael, Ukrajina a Pákistán. Arménie měla jen 500 vagónů s municí a získala vojenskou podporu pouze ze strany Ruska a Řecka.

První pokus o mír proběhl v roce 1992, kdy si Íránský prezident pozval prezidenty obou zemí za účelem diskuze. Nicméně svět začal arménsko-ázerbájdžánský konflikt přehlížet, neboť v létě 1992 vypukly další konflikty – válka v Jugoslávii, válka v Podněstří, spory o Abcházii a Osetii apod. Občanské války probíhaly všude, a tak se začátkem srpna začalo opět válčit.

Roku 1994 se i přes jasnou převahu přestalo Ázerbájdžánu dařit. Vzápětí začaly nové diskuze. V květnu byl podepsán Biškecký protokol, na jehož základě vznikla Náhorně-karabašská republika (Republika Arcach). Boje pokračovaly ještě pár týdnů, nakonec však víceméně ustaly. V následujících letech se několikrát obnovily a s přestávkami probíhají dodnes.

Vlajka Arcachu je stejně jako arménská vlajka tvořena třemi horizontálními pruhy – červeným, modrým a žlutým. Zobrazuje však navíc bílé obdélníky uspořádané do tvaru trojúhelníku.
Vlajka Arcachu je stejně jako arménská vlajka tvořena třemi horizontálními pruhy – červeným, modrým a žlutým. Zobrazuje však navíc bílé obdélníky uspořádané do tvaru trojúhelníku.

Významný konflikt vypukl 27. září 2020. Obě strany značně zmodernizovaly svou techniku – bojovalo se s využitím bezpilotních letounů, balistických raket, moderních sledovacích zařízení a nechyběla ani propaganda skrze sociální sítě.

Dne 8. listopadu oznámil prezident Ilham Alijev dobytí Šuši, druhého největšího karabašského města. Vladimir Putin den poté oznámil, že boje byly ukončeny a na dodržování příměří bude dohlížet Rusko.

Na základě uzavřené mírové dohody musela Arménie Ázerbájdžánu předat tři okresy v Náhorním Karabachu, čemuž předcházela emigrace obrovského množství arménských obyvatel. Zhruba 30 až 35 % území okresů zůstalo zaminováno a jejich celé území zároveň pokrývá nevybuchlá munice.

Území o rozloze cca 11 450 km², které bylo původně pod kontrolou karabašské republiky, se zmenšilo na zhruba 3 170 km², zbytek je nyní pod kontrolou Ázerbájdžánu.

DovolenáInformaceZajímavosti